Nový vědecký park není typická administrativní budova. Tady budou spodní patra sloužit hlavně výzkumům. K dispozici jsou speciální laboratoře, které jsou přizpůsobeny potřebám budoucího nájemníka.

Budova podle potřeb nájemníků

„Vědecký park musíme šít na míru firmám, které se zde chtějí věnovat výzkumu. Je to i rizikovější investice. Musíme o společnostech přemýšlet a vybírat si silné partnery, kteří tu budou zkoumat dlouhodobě,“ vysvětlil Marcel Soural, generální ředitel společnosti Trigema, která celý projekt realizovala.

Budoucí nájemníci můžou využít lehké i těžké laboratoře. Rozvody elektřiny jsou připraveny tak, aby lidé mohli využívat několik verzí elektrického napětí. K dispozici mají i speciální cely, ve kterých můžou provádět speciální zátěžové testy. Všechno doprovází bezpečnostní opatření.

Například v případě požárů se okamžitě spustí voda z hasicích trubek, které jsou neustále pod tlakem. Při zvláštních testech můžou i hasit plynem, takže se zkoumaný předmět neponičí. U každé laboratoře můžou budoucí pracovníci v případě zásahu do očí využít oční sprchu.

Chytré technologie, nízké náklady

„Celý objekt je vytápěný tepelnými čerpadly. Máme tu dvacet podzemních vrtů hlubokých 135 metrů. Řešíme také rekuperaci v celé budově. Kde je větší teplo, tak tuto energii jsme schopni převést do jiné místnosti, kde je zima. Je to přemýšlení o tom, aby provozní náklady byly nízké,“ popsal ředitel Marcel Soural.

Ve vedlejším vědeckém parku na konci Roztok zkoumají firmy spalovací motory. Tady zase přijdou na řadu elektromotory. „Výzkum je složitý a ne všechno jde vyzkoumat tím, že klikáte na počítači a stahujete z internetu. Je potřeba k tomu mít laboratoře. Například výzkum spalovacích motorů je něco podobného jako ARO v nemocnici. Leží tam pacient na lůžku a je napojen na všechny možné přístroje a týmy lékařů se o něj starají, aby mu zabezpečili základní životní funkce. A naše parky jsou to samé,“ objasnil Marcel Soural.

Výzkumníci přivezou motor, dají ho na testovací lavici, napojí na to různé stroje a zařízení, které monitorují chování zařízení v extrémním zátěži. Výsledky zatěžování slouží k tomu, aby se motory zlepšovaly a vychytaly se mouchy.

Koncentrace vzdělanců na jednom místě

Nový vědecký park má výhody nejen pro Roztoky a Prahu, ale také pro celou republiku. „Pro Roztoky bude zajímavé, že tu bude koncentrace vzdělaných lidí na jednom místě. Budou tu hledat vybavení, občanskou vybavenost. A je skvělé, když do České republiky přichází firmy, které chtějí dělat výzkum. Dneska se ve světě prodávají myšlenky,“ sdělil Marcel Soural.

Stavba Vědeckého parku Roztoky přišla včetně technologií na 340 milionů korun bez daně. Z toho 155 milionů obdrželi z dotačního programu, který je financovaný ze strukturálních fondů EU a ze státního rozpočtu ČR. Oficiální zahájení provozu je naplánováno na leden 2015.