Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stále je hodně lidí, kteří zavolají na tísňovou linku a od nehody ujedou

Příbram /ROZHOVOR/ - Na cestách autem nebo třeba jen při pochůzce po městě se můžeme ocitnout u dopravní nehody, kde jsou zranění lidé odkázaní na naši pomoc. Přesvědčení, že dokážeme jednat za každých okolností s chladnou hlavou, může vzít ale rázem za své.

24.11.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Zkušenosti s poskytováním první pomoci laické veřejnosti za posledních dvacet let porovnává primář příbramské záchranky Čestmír Kalík.

„Poskytování první pomoci se zlepšilo, informovanost veřejnosti a znalosti jsou lepší než dejme tomu před 20 lety. Stále je však hodně lidí, kteří zavolají na linku tísňového volání a ujedou a konkrétní pomoc neposkytnou," řekl.

Pokud se ocitneme v blízkosti dopravní nehody a zraněných lidí, v první chvíli nemusíme vůbec tušit, co dělat, abychom všechno zvládli na jedničku. Záchranáři radí, že nejdůležitější je vyhodnotit situaci a zavolat na tísňovou linku.

Ale kdy přesně? „Volat linku tísňového volání je třeba neprodleně, pokud dojde k postižení zdravotního stavu. I když se jedná například o neurčitou bolest, může se za tím skrývat závažné vnitřní poranění," radí Čestmír Kalík.

Chladnou hlavu si lépe zachová člověk jak se říká od fochu, ale jak má laik správně vyhodnotit situaci? „Tím je myšleno zhodnotit stav základních životních funkcí, tedy dýchání, oběh a stav vědomí a věnovat se těm poraněným, kteří jsou v bezvědomí a poskytnout první pomoc. Základem je uvolnění horních cest dýchacích mírným záklonem hlavy aby nedošlo k zapadnutí kořene jazyka," vysvětluje primář Čestmír Kalík.

První krok, když pomáháme 
u nehody: vyhodnotit situaci

MUDr. Čestmír Kalík.Podívejme se tedy s primářek Příbramské záchranky Čestmírem Kalíkem na to, jakým způsobem postupovat, abychom celou situaci zvládli co nejlépe.

Jak vy, jako primář záchranné služby hodnotíte poskytování první pomoci laickou veřejností?

Poskytování první pomoci se zlepšilo, informovanost veřejnosti a znalosti jsou lepší než dejme tomu před dvaceti lety. Stále je však hodně lidí, kteří zavolají na linku tísňového volání a ujedou a konkrétní pomoc neposkytnou.

Co je úplně prvním krokem v případě, že jsme účastníkem - svědkem dopravní nehody?

Vyhodnotit situaci a zavolat na linku tísňového volání.

Často se stává, že nevíme kdy volat 155. Kdy je tedy ten správný okamžik?

Volat linku tísňového volání je třeba neprodleně, pokud dojde k postižení zdravotního stavu. I když se jedná například o neurčitou bolest, může se za tím skrývat závažné vnitřní poranění.

Musíme kontaktovat také policisty a hasiče, nebo to dispečer na 155 udělá za nás?

Stačí volat jednu linku tísňového volání, informaci si složky integrovaného záchranného systému mezi sebou předají. Informace o zdravotním stavu je však nejlépe předávat na linku 155, protože obsluhu tvoří školení zdravotničtí pracovníci. Mohou podat odborné informace o postupu při ošetření, takzvaný TAPP, což telefonicky asistovaná první pomoc, nebo TANR - telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace.

Jak máme s dispečerem na 155 komunikovat, co bude chtít od nás vědět?

Vždy je zapotřebí sdělit co nejpřesnější informace o místu události, aby posádky záchranné služby neztrácely čas hledáním místa. Dále přibližný počet poraněných, kolik vozů havarovalo, zda jsou posádky ve vozech zaklíněny a podobně. Též informace o nejzávažněji poraněných, hlavně zda jsou při vědomí. Z operačního střediska pak dostane volající informaci o dalším postupu a jak poskytnout první pomoc.

Jakým způsobem máme vyšetřovat postižené?

Laik u dopravní nehody musí hlavně vyhodnotit situaci. Zhodnotit stav základních životních funkcí, tj. dýchání, oběh a stav vědomí a věnovat se těm poraněným, kteří jsou v bezvědomí a poskytnout první pomoc. Základem je uvolnění horních cest dýchacích mírným záklonem hlavy aby nedošlo k zapadnutí kořene jazyka.

Pokud je na místě více zraněných, které máme ošetřovat jako první?

Ty, kteří nekřičí a jsou v bezvědomí.

Jak je to s dětmi, které jsou při dopravní nehodě zraněné, mají přednost před dospělým?

Přednost mají nejzávažněji poranění bez ohledu na to, zda se jedná o dítě nebo ne.

Pokud je postižený stále ještě ve voze, máme ho v každém případě z vozu vytahovat?

Z vozu se musí zranění vyprostit, jen pokud hrozí nebezpečí požáru vozidla nebo výbuchu. Tedy pokud unikají pohonné hmoty, nebo jsou ve voze cítit výpary. Jinak vyčkat příjezdu vozů ZS a HZS, kde jsou lidé vycvičeni a mají patřičné vybavení pro odborné vyproštění poraněných z havarovaných vozidel.

Častou komplikací zranění je rozvoj šoku. Popište, jak poznáme šokový stav a co máme udělat, abychom postiženému co nejlépe pomohli?

Při závažných poraněních dochází k rozvoji hemoragickotraumatického šoku. Hlavní příčinou je ztráta krve z ran, zlomenin a poranění vnitřních orgánů. Poraněný je bledý, těžce dýchá, má špatně hmatný puls, postupně ztrácí vědomí. V rámci první pomoci stavět viditelné krvácení a položit na záda se zdviženými dolními končetinami, pokud to ovšem charakter zranění dovolí.

Jak je to s povinností poskytovat první pomoc?

Neposkytnutí první pomoci je u nás trestné. Trestní zákoník problematiku řeší v následujících paragrafech o neposkytnutí pomoci: (1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Co se týká neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku: Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti.

Jak jsme uvedli na začátku, být účastníkem dopravní nehody je velmi stresující situace, co máme dělat v případě, že nedokážeme z jakéhokoliv důvodu poskytnout pomoc?

Takto postavená otázka se mi nelíbí. Víme, že lidé z různých důvodů, hlavně psychických, nedokážou poskytnout pomoc. Každý by se měl snažit podle svých schopností nějak pomoci. Jinak se může potkat s paragrafy, jak jsem uvedl.

Dagmar Čerňanská

Autor: Markéta Lišková

24.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Sebastian Kurz
4

V Rakousku složí slib nová vláda, povede ji Kurz

Jeroným Tejc
5 10

Tejc bude politickým náměstkem ministra Pelikána

Formanova zdravice po 50 letech a heroinoví Makedonci: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 16. až 17. prosince 2017.

EU nám chce zakázat spálené jídlo. Souhlasíte?

Na otázku Deníku odpověděl Jan Maryška, redaktor dTestu, a Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví při Státním zdravotním ústavu.  

Zdravotních sester je málo, trápí je přesčasy

Fakultní nemocnice Hradec Králové nemá dostatek zdravotních sester. Problém odnášejí sestry, které v nemocnici pracují. Stěžují si hlavně na přesčasy, které jsou na hranici jejich možností. Za svou práci přitom nedostávají adekvátní odměnu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT