Trať mezi Kladnem a Veleslavínem letos splnila podmínky posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Náklady na vybudování jsou odhadnuty na osm miliard korun.

SŽDC se podle náměstka generálního ředitele společnosti pro modernizaci dráhy Petra Šlegra snaží zahájení prací maximálně urychlit, aby mohly být využity dotace.

První úpravy se nejspíše dočká Negrelliho viadukt spojující Masarykovo nádraží a Bubny. Další etapou bude výstavba dvoukolejné tratě v Kladně, kde zároveň bude kompletně opraveno hlavní vlakové nádraží. U zastávky Kladno-město zase vznikne přestupní terminál propojující autobusovou a vlakovou dopravu.

Dalším navazujícím úsekem, který bude mít nově dvě koleje, bude podle Šlegra část mezi Kladnem a Jenčí. „Přinese to zásadní zrychlení jízdní doby. Například mezi Prahou a Kladnem-Ostrovcem vlaky při čekání ve stanicích stráví sedmnáct minut z celé jízdní doby. I částečné zdvojkolejňování přinese velmi rychle ovoce," uvedl Šlegr.

Z dokumentů o posouzení vlivu stavby na životní prostředí vyplývá, že dvoukolejná trať z Ruzyně do Kladna z větší části povede po stávající železnici. Celková délka modernizovaného úseku je téměř 20 kilometrů. Po rekonstrukci se zvýší traťová rychlost na 120 kilometrů za hodinu, která však bude v některých úsecích omezena. Někde budou moci vlaky naopak jezdit až 145 kilometrů za hodinu.

Do hlavního města denně za prací a studiem cestuje přibližně patnáct procent obyvatel Kladna a jeho okolí. Víru, že se rychlodráhy dočkají do roku 2015 v anketě Kladenského deníku neztrácelo před čtyřmi lety 80 procent lidí, kteří se do hlasování zapojili.

Za zaměstnáním do Prahy dojíždí například jedenatřicetiletá Eva Kolingerová z Kladna. „Pokud by na rychlodráhu navazovalo v Praze metro, ráda bych ji využívala. Problém vidím pouze v tom, že na nádraží to mám z domova dál než na autobusovou zastávku," vyjádřila se Kladeňačka.