Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stehlík z kladenských hutí stanul před soudem, vinu odmítá

Kladno - Dvojí obžaloba zazněla v úterý v jednací síni Krajského soudu v Praze, před nímž ze ze svého jednání v letech 1993 až 1996 zpovídají někdejší výkonný ředitel privatizovaných kladenských oceláren Poldi Marko Stehlík a bývalý ekonomický ředitel firmy Luboš Pejpa.

27.3.2012
SDÍLEJ:

Syn někdejšího šéfa kladenských hutí Marko Stehlík.Foto: DENÍK/Milan Holakovský

Podle státního zástupce Jaroslava Jakla se během působení v čele firmy zahrnující tři společnosti (přičemž později byla založena ještě akciová společnost Poldi Steel) dopustili porušování povinností při správě cizího majetku a zneužívání informací v obchodním styku. Obžalovaní, jejichž podnik skončil v konkurzu, ale vinu odmítají a cítí značnou křivdu. Neudělali prý nic špatného - a odpovědnost za osud kladenských hutí nesou státní úředníci a bankéři.

Z pohledu Marka Stehlíka je situace jasná. Namísto pochvaly za to, jak se týmu, jehož byl součástí, v těžkých dobách podařilo ocelárny pozvednout, se dočkali masivního očerňování v médiích - a následně i trestního stíhání spojeného i s pobytem ve vazbě. Podle Stehlíkových slov se vedení firmy v čele s jeho otcem, samostatně stíhaným Vladimírem Stehlíkem, snažilo o rozvoj kladenských oceláren. Problém je v tom, že to jaksi nebylo žádoucí.

Záměrem státní moci - byť nevyřčeným nahlas, ale jen v náznacích - byla podle přesvědčení Marko Stehlíka likvidace kladenských železáren. „To je podstata, od níž má celé stíhání odvést pozornost,“ řekl Stehlík novinářům. „Do poloviny roku 1995 jsme byli menšinový vlastník pod stání kuratelou – a teď nás viní z toho, co se tehdy dělo,“ krčí rameny Stehlík mladší.

To, že kvůli svému působení v čele hutí ocitl za mřížemi a poté opakovaně před soudem, vidí jako účelové už proto, že prý to, co se nakonec dostalo do obžaloby, jaksi neodpovídá původně sdělenému obvinění. „Do vazby nás dali v reakci na škodu vyčíslenou na čtyři miliardy korun. Pak něco zmizelo - a zůstaly škody v řádu desítek milionů korun.

Podle slov někdejšího výkonného ředitele přitom vedení Poldovky za stehlíkovské éry nedělalo nic jiného než šéfové kladenských hutí předtím - i potom. Pokud mají být ničím nevybočující operace spojené s úsilím o záchranu firmy trestné, dobrá - pak by prý ale před soudem musela stanout podstatně širší skupina osob.

Stehlík je přesvědčen, že od počátku představitelům státu včetně špiček ministerstva průmyslu a zřejmě i Fondu národního majetku nešlo o nic jiného než přivést kladenské hutě na buben. Podle něj o tom svědčí fakt, že vyjednavači České republiky domlouvající přistoupení k Evropské unii přistoupili na snížení výrobních kapacit českého ocelárenství, přičemž s vedením Poldi o tom nikdo nejednal, třebaže likvidace válcovacích tratí měla v Kladně začít už v roce 1999. Stát prý v této souvislosti vyplatil firmám za likvidaci hutních agregátů celkem 13 miliard; do Kladna však z této sumy nešla ani koruna.

Stehlík mladší je přesvědčen, že privatizátorem kladenských hutí se stali se svým otcem jen proto, že nejsou odborníky na ocelářství ani neměli pověst schopných manažerů, a tak bylo možno předpokládat, že pod svým jménem přivedou hutě k bankrotu. Argumentuje mimo jiné slovy exministra Vladimíra Dlouhého, který prý v v roce 1991 na mítinku v Kladně prohlásil: Poldovku dám za korunu tomu, kdo ji zavře. Jenže: Stehlíkovi podle jeho přesvědčení zklamali očekávání. Tím, že se chopili výzvy - nezklamali…

„Jsem hrdý na to, kam se nám Poldi podařilo dostat, zdůraznil někdejší výkonný ředitel Poldovky. Do doby, kdy kdy přestala platit běžná pravidla, vrcholní představitelé státní moci se pohoršovali, že banky půjčují peníze firmě, kterou by oni poslali do konkurzu, a dojednané smlouvy se rušily dvě hodiny před podpisem, se podle jeho slov veřejně ostouzenému týmu Stehlík - Stehlík podařilo téměř nemožné: v roce 1994 změnit obchodní politiku a skoncovat s prodejem výrobků do zahraničí za ceny dvacet procent pod výrobními náklady, dát práci tisícovce nezaměstnaných, splácet staré dluhy, které firma převzala, třebaže původně měla být privatizována bez závazků - a navzdory zvýšení cen o 54 procent dojednat i odbyt na práci hutí pro celý rok 1996.

Státní zástupce Jakl má ale jasno. Podle obžaloby, jejíž text (bez odůvodnění) četl celých 23 minut, Stehlík mladší a Pejpa obrali zdravotní pojišťovny o desítky milionů, jelikož zaměstnancům strhávali peníze na zdravotní pojištění, které už ale neodeslali. Ošizen ve velkém rozsahu měl být rovněž stát zastoupený Finančním úřadem v Kladně. Prohřeškem byly podle státního zástupce rovněž transakce ve formě bezúročných půjček mezi Stehlíkovic firmami, výhodné prý pouze jednostranně, a pochybení shledává obžaloba také ve způsobu založení akciové společnosti Poldi Steel.

Stehlík ale takové obvinění zásadně odmítá. „Mám 16 krabic různých materiálů a můžeme polemizovat o každém papíru. Lze to ale shrnout do několika vět. Nedošlo k osobnímu obohacení, k dílčí krádeži formou zpronevěry. K tomu ani nebyl důvod. My to chtěli ukrást celé - formou privatizace. My jsme platili co mohli a patřičné částky jsme odváděli, ale ty šly na nejstarší závazky. Před koncem roku 1995 jsme dokonce jednorázově zaplatili 200 milionů korun na sociální a zdravotní pojištění,“ argumentuje Stehlík, podle jehož slov existovala i dohoda s finančním úřadem: dluhy se budou splácet formou odpočtů z vracené daně z přidané hodnoty u exportních zakázek. Přesto na počátku roku 1996 spadla klec.

Na hledání pravdy spojené s obsáhlým dokazováním si předsedkyně senátu Naděžda Bittnerová vyhradila celý měsíc. Hlavní líčení je rozplánováno až do 27. dubna.

Autor: Milan Holakovský

27.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Tisíce Katalánců protestují v ulicích Barcelony proti uvěznění separatistických lídrů
3 6

Tisíce Katalánců protestují v ulicích proti uvěznění separatistických lídrů

Ilustrační foto
2 7

Sedmiletý chlapec jel načerno, dluh přišli vymáhat exekutoři

Osobnosti píší papeži. Zastávají se ho před kritiky, kteří jej viní z kacířství

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství.

V Třebové se nemocnice bourá, v Třebíči staví: Prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 17. října 2017.

Část lékařů a lékáren bude ve středu stávkovat, chtějí víc peněz

Asi 7000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů nechá ve středu své ordinace zavřené. Řekl to za Koalici soukromých lékařů Petr Šonka. Podle České lékařské komory (ČLK) je těchto lékařů k dnešnímu dni téměř 24 500, protestovat tak bude podle odhadů čtvrtina až třetina z nich.

Ostrava 2067. Vzkazy v truhle pro budoucí generace

Město Ostrava připravilo společně s Kulturním centrem Cooltour jako součást oslav 750. výročí první písemné zmínky o své existenci poselství do budoucnosti s názvem Ostrava 2067. Tím je dřevěná truhla, do níž dnešní Ostravané umístí své „vzkazy budoucím generacím“. Truhla bude otevřena za 50 let při oslavách 800. výročí města Ostravy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení