Stejně jako řidiči, které posílala do měst a vesnic pro pytle plné utopených zvířat. „Za týden po povodni už kafilerií prošlo osm a půl tuny těl uhynulých zvířat," říká dispečerka.

O jaká zvířata šlo?
Většinou o lesní zvěř, především srny, pak ryby a zvířata, která měli lidé v zaplavených vesnicích, například ovce, králíky, kachny nebo slepice.

Odkud jich pocházelo nejvíce?
Zřejmě z Hořína, to bylo šestnáct set kilogramů. Nebo také z Vojkovic. Byli to hlavně uhynulí králíci a slepice.

Voda na některých místech ještě opadává, počítáte s tím, že další zvířata budou následovat?
Pravděpodobně ano, určitě půjde ještě o srny nebo ryby.

Jak svoz uhynulých zvířat probíhá?
Obrátí se na nás starostové, že potřebují, abychom k nim přijeli. Uhynulá zvířata pro nás připraví v plastových pytlích na dohodnuté sběrné místo, například na návsích nebo u zastávek. Naši řidiči je pak přivezou sem.

Tady pak těla uhynulých zvířat likvidujete?
Ne, my jsme takové překladiště, u nás se těla a další materiál živočišného původu uloží do speciálních kontejnerů a odváží se na zpracování do Havlíčkova Brodu.

A tam se všechno spaluje?
Likvidace se nedělá spalováním, v kafilerii se všechno dá do žlabů, v drtičce se změní na kaši, která se vaří, odděluje se tuk a zpracuje masokostní moučka. Z tuku se dělávala mýdla a šampony, z moučky krmiva. U kontaminovaného materiálu, jako je po povodních, se ale moučka spálí.

Jak jste vytížení v běžném provozu, když nejsou povodně?
Většinou se toho k nám vozí i v běžném provozu dost, hlavně kosti z obchodních řetězců, den co den osm až deset tun jen z hlavního města. Pak jde samozřejmě o uhynulá hospodářská zvířata, zejména krávy, koně nebo prasata. Například z jednoho z blízkých prasečáků to bývá každý druhý den až pět set kilogramů.

Velká voda zabíjela srny, ryby, králíky a slepice

Velká voda zabíjela. Topila se domácí i lesní zvířata. Hynuly dokonce i ryby. V tišické kafilerii skončilo v týdnu po povodni osm a půl tuny zvířecích těl. Podle dispečerky Veterinárního asanačního ústavu v Tišicích Terezy Pelantové šlo například o ovce, králíky, slepice nebo kachny. „Z volné přírody bylo nejvíce srn," řekla dispečerka.

Z mělnického správního území podle starosty města Ctirada Mikeše zmizela už všechna uhynulá hospodářská zvířata. Teď následují ryby z lagun, které na řadě míst po povodni stále zůstávají. „Rybáři se snaží jich co nejvíce zachránit. Spěchají, protože s teplým počasí stoupá nebezpečí úhynu," vysvětlil starosta.

Až opadne voda v lesích a na lukách, najde se nepochybně další utonulá lesní zvěř. „Obrátíme se na myslivecké stráže, aby své revíry prověřily," doplnil Ctirad Mikeš.

Mělničtí rybáři se teď nezastaví. Se sítěmi a podběráky procházejí každé zákoutí povodňových lagun, aby rybám, které tam uvízly, dali alespoň šanci přežít. A hrají o čas. Podle člena rybářské stráže Jaroslava Veselého je příliš teplo, a tak tráva na dně lagun pomalu začíná zahnívat. „Dostanou-li ryby plíseň, nepřežijí to," poznamenal rybář. Některé ryby se navíc zamotávají do řepky na políčku vedle silnice, které je také pod vodou.

Mělničtí rybáři zasahovali v posledních dnech například ve Vrbně, kde se v mělký špinavý rybník změnila silnice u tůní za hořínskou hrází. A právě do vedlejších tůní přenášeli všechny ryby, které by podle jejich zkušeností mohly lagunové vězení přežít. „V tůni, která se také vylila ze břehů, je přece jen čistší voda," připomněl hospodář mělnického rybářského svazu Vladimír Nývlt.

Mezi rybami zachráněnými z vrbenské laguny bylo prý nejvíce kaprů. Někteří z nich vážili až dvacet kilogramů. „Vytáhli jsme i metráky bílých ryb, hodně línů, štiky, cejny nebo amury. A je tu prý i mnoho úhořů," řekl Vladimír Nývlt s tím, že šlo často o velké mateční ryby, které už měly za sebou tření.

Podle hospodáře mělnických rybářů jsou v lagunách většinou ryby, které přinesla velká voda. A ryby z místních vod zase odnesla. „Ryby šly od jihu k nám, ale zase od nás k severu," poznamenal Vladimír Nývlt, který lituje, že povodeň přišla v době, kdy do řek a tůní ve svém revíru vysadili nové ryby za sedm set tisíc korun.

Ryb, které v lagunách uhynuly, je naštěstí výrazně méně, než těch, které po přestěhování do vrbenské tůně pravděpodobně přežijí. „Uhynulé ryby ukládáme do plastových pytlů, skončí v tišické kafilerii," doplnil rybář.

V silných plastových pytlích byla uložena i hospodářská zvířata ze zaplavených vesnic a měst. Ze sběrných míst, například na návsích nebo u zastávek, je pak odváželi řidiči veterinárního asanačního ústavu. Stejně jako odpad živočišného původu, zejména zkažené maso z lednic a mrazáků v domech, kde musela být po povodni vypnuta elektřina.

Zvířata, která se setkala s velkou vodou a přežila, by zřejmě neměla mít potíže. Podle mělnického starosty Mikeše je možné riziko kontaminace vody nízké. „Jde o dešťovou vodu a vodu z řek, kterou se například i zavlažují pole. Naštěstí nebyl vyplavený žádný chemický podnik, nejvýš mohlo dojít k mírné kontaminaci něčím z vyplavených domácností," poznamenal.

Mezi rybami, které rybáři zachraňovali ve Vrbně, byl i tenhle asi třináctikilový kapr.

Mezi rybami, které rybáři zachraňovali ve Vrbně, byl i tenhle asi třináctikilový kapr.