Investor podle starostky Růženy Králové záměr představil jako unikátní technologii provozovanou v USA či Rumunsku. "Mám pochopitelně velké obavy, které sdílím s našimi spoluobčany, aby se v reálném provozu poté nejednalo o spalovnu pneumatik, použitých plastů nebo odpadů z nemocničních zařízení," napsala starostka v žádostech o radu a pomoc, které odeslala hejtmanovi Miloši Peterovi (ČSSD) a senátorovi Jiřímu Burianovi (ODS).

Stavební úřad v Milíně, do jehož působnosti Bohostice spadají, podle Arniky řízení o vydání územního povolení zastavil. Firma totiž dosud nedodala řadu povinných údajů a dokladů, na doplnění dostala 60 dnů. Projekt musí podle platných zákonů projít minimálně takzvaným zjišťovacím řízením. V něm se rozhodne, zda bude nutné komplexně posoudit vliv záměru na životní prostředí v rámci procesu EIA, a dát tak prostor i připomínkám veřejnosti.

Toxické dioxiny

Provoz spalovny plastových odpadů, takzvané pyrolýzní jednotky, znamená podle Arniky riziko zvýšené produkce toxických dioxinů hlavně při zpracování plastů s obsahem PVC. "Zařízení produkuje pyrolýzní plyn, olej a uhlíkatý zbytek. Investor plánuje plyn spalovat. Právě pyrolýzní plyn může být značně zatížen toxickými látkami, které mají schopnost se po spálení znovu syntetizovat, případně se nerozkládají vůbec," upozornil odborník Arniky na spalovny Matěj Man.

"Kvůli nekompletní dokumentaci a chybějícím podkladům k posouzení vlivů na životní prostředí není vůbec jasné, jak hodlá investor filtrovat odpadní spaliny, ani to, zda o nějaké filtraci vůbec uvažuje," podotkl Man. Problematický je podle něj také pyrolýzní olej, který může zejména při nevhodné manipulaci způsobovat velmi nepříjemný zápach. "Ani v případě oleje a uhlíkatého zbytku není jasné, jak s ním investor hodlá naložit," dodal Man.

Arnika upozornila na to, že ačkoli se jedná o mobilní technologii, která bude umístěna do stávající haly, není možné ji namontovat ani provozovat bez patřičných povolení.