„Všichni byli včas bezpečně venku z třípatrové budovy," řekla mluvčí středočeských hasičů Lenka Kostková.

Původní zprávy, které přišly necelou půlhodinu po šesté, zněly ale podstatně dramatičtěji. Prvotní předpoklad totiž hovořil o tom, že ve druhém patře třípodlažní budovy vyteklo až 600 litrů kyseliny. Tyhle obavy o rozsahu maléru se ale naštěstí nepotvrdily.

Zlikvidovat silně čpící chemikálii s leptavými účinky se sjely posádky hasičských vozů z Prahy-východ i z Mělnicka; dorazil také tým chemiků z Kamenice. Hasiči zasahující ve speciálních protichemických oblecích a v dýchacích přístrojích zasypávali vyteklou kyselinu sorbentem a shromažďovali do barelů; zbytky na zemi pak neutralizovali zasypáním vápnem a postarali se také o důkladné vyvětrání. Přímo na místě si museli postavit dekontaminační pracoviště.

Lenka Kostková z centrály středočeských hasičů připomněla, že únik se podařilo zlikvidovat během tří hodin - a krátce po desáté byl objekt písemně předán majiteli.

Nehodu dále řeší odbor životního prostředí Městského úřadu v Kralupech nad Vltavou; zajímá se o ni i policie.

O kyselině mravenčí

Kyselina mravenčí je nejjednodušší karboxylovou kyselinou. Je to bezbarvá, na vzduchu dýmající, ostře páchnoucí kapalina s leptavými účinky. Je obsažena nejen v mravenčím jedu, který jí dal název, ale rovněž v jedu včel nebo v kopřivách.

Kyselinu mravenčí používají včelaři jako účinný prostředek k tlumení nemoci včel varroázy. Užívá se například i k výrobě barviv, na odstraňování bradavic, v gumárenském průmyslu a v koželužství k odvápnění kůže nebo jako přídavná látka do potravin pod označením E 236. Používá se také do přípravků na čištění vodního a močového kamene v záchodových mísách.