Učitelské byty, sklady nebo kabinety se stále častěji mění v nové třídy pro školáky. A to hlavně na vesnicích, kde děti navštěvují školy od prvního do pátého ročníku. Ve větších městech na Mělnicku kapacita základních škol vyšší počty žáků většinou bez problémů pokryje.

Papír versus realita

Kapacita na papíře ale nemusí vždy úplně odpovídat realitě. Potvrdila to ředitelka mšenské základní školy Jiřina Trunková. „Pokud bychom měli plnit kapacitu, která je v případě naší školy 450 žáků, museli bychom zrušit všechny odborné učebny a nahradit je kmenovými třídami. Takže například namísto učebny chemie by byla sedmá třída. V případě třídy hudební výchovy už k tomu před časem došlo," vysvětlila ředitelka školy, kterou navštěvuje zhruba 290 dětí.

Problémy s umístěním žáků nemá ani většina škol v Mělníku, Neratovicích nebo Kralupech nad Vltavou. „Základní školy máme obsazené tak z pětasedmdesáti procent. Jen Komenského škola, kam dojíždějí i děti 
z okolích vesnic, je zcela naplněna," uvedl kralupský místostarosta Libor Lesák.

Co vesnické školy?

Hůř jsou na tom na vesnicích. Loni navyšovala kapacitu například kelská základní škola. „Navýšili jsme z 240 na 270 žáků. Třídu jsme vybudovali z kabinetu," uvedla ředitelka školy Jana Palanská.

Řepínská málotřídka dostala novou třídu, která vznikla ze sborovny a části učitelského bytu.

Nedostatek prostoru řeší 
i vedení hořínské základní školy, která má v současné době jen dvě třídy. Třetí totiž nechala před lety obec přebudovat na tělocvičnu. 
A nyní už zase schází.

„Jakmile se dostaneme na čtyřicet a více dětí, nastává problém. Loni jsme měli poprvé tři třídy, ale jedna se musela učit v družině," uvedla ředitelka Lenka Přibylová, podle níž už obec řeší přístavbu jedné třídy, jejíž realizaci budou ovšem muset schválit památkáři. Škola se totiž nachází jen pár desítek metrů od hořínského zámku.