Volno je jen na Novém hřbitově. Metr pronajímají za dvanáct korun

Jak je naplněna jejich kapacita, jsme se zeptali vedoucího střediska Jana Pekára: „Na Starém hřbitově urnová místa již nejsou, hrobová jsou pouze v omezeném počtu. Volná místa jsou jen na Novém hřbitově," sdělil Jan Pekár.

Správa hřbitovů zaměstnává dva pracovníky v administrativě, dva hrobníky, stejný počet zahradníků a ještě paní na úklid a drobnou údržbu zeleně na hřbitově v Čejeticích. Po celý rok mají plné ruce práce. Do jejich činností patří nejen péče o zeleň, ale také úklid spadaného listí, hrabání sněhu a posyp cest. Kromě toho čistí opuštěné hroby, odváží odpad ze hřbitovů, samozřejmě hroby kopou, provádí exhumace i ukládají urny. Je to ale jen malý výčet z jejich pravidelných činností.

Ti, kteří si chtějí místo zajistit, si ho musí pronajmout od města, které je vlastníkem hřbitovů. „Smlouvy se vystavují na deset i více let podle přání zákazníka. Za metr čtvereční zaplatí dvanáct korun," vysvětlil Jan Pekár. Správa hřbitovů vede také agentu, která je spojena s evidencí hrobů a jejich majitelů. Na tomto úseku mají přehled o veškerém pohybu, který se s hroby děje. To znamená, že uzavírají nájemní smlouvy, rozšiřují užívací práva k hrobům a hrobkám nebo pronajímají hrobová místa či smuteční síň k obřadu.

Mimo jiné zde také zjišťují dědice. „Stává se, že původní majitel hrobu zemře, jeho dědici nežijí v Mladé Boleslavi a o hrob se nikdo nestará. V tom případě se je snažíme vypátrat dotazem na notářstvích nebo soudech," dodal vedoucí střediska. Správa hřbitovů se stará také o stav budov na hřbitově. Například zbourali márnici na hřbitově v Debři nad Jizerou. Nebyla v dobrém technickém stavu a hrozilo, že se zřítí obvodové střechy. Teď už žádné nebezpečí není.

Z obrazů dýchá historie ulic staré Boleslavi

Sotva se rozkoukala, už jí osud zasáhl krutou rukou do života. Krátce po sobě přišla o oba rodiče o otce Antonína i matku Žofii. Božena Vohánková, která se později stala uznávanou akademickou malířkou, se narodila 2. března 1881 v Brně. Z Moravy do středních Čech se se svým o dva roky mladším bratrem přestěhovala do Nymburka, kde je vychovávala babička.

Později se malá Boženka dostala do péče tety Barbory Hoblové do Mladé Boleslavi. Právě ta ovlivnila život umělkyně nejvíce. Barbora Hoblová se zapojovala do kulturního života a stála u založení Spolku paní a dívek. Kromě přednášek pořádal obrazové výstavy. Při nich vyšel najevo talent Boženy Vohánkové, a to v malbě krajin i tvorbě figurální.

Zdokonalovala se při hodinách Bedřicha Kavánka a v soukromé malířské škole Václava Březiny, žáka Julia Mařáka. Při tvorbě se soustředila hlavně na dnes zapomenutá zákoutí Mladé Boleslavi, havelský hřbitov i květiny. V době hospodářské krize vozil rámař její obrazy v batohu na kole a nabízel je ke koupi.

Zemřela v srpnu 1957 v Mladé Boleslavi. Její díla se momentálně nacházejí soukromých sbírkách.

Karel Sellner: muž mnoha tváří

Píše se 23. říjen 1873 a v Daliměřicích u Turnova se do rodiny železničáře rodí syn Karel Sellner. Později si jako svůj pseudonym volí jméno Karel Franta. Už na obecné škole mu osud naznačoval, jakým směrem se má dát. Přestože byl ze třídy nejmladší, nad svými vrstevníky vynikal v kreslení, vlastivědě a literatuře.

Netrvalo dlouho a začal se svými prvními literárními a dramatickými pokusy. Po povinné školní docházce nastupuje na učitelský ústav do Hradce Králové. Jeho vyvoleným povoláním se stala kantořina. Z počátku vyučuje žáky na obecných a měšťanských školách v Loukovci a Násedlnici nedaleko Mnichova Hradiště. Právě o této oblasti vypráví ve své knize Bohdar.

Mezi jeho cenná díla patří například První lidé v Čechách či Dějiny na Mladoboleslavsku. Po první světové válce působil jako okresní školní inspektor v Mladé Boleslavi. Strávil zde čtrnáct let. Z tohoto postu se významně zasloužil o zlepšení sociálního postavení učitelstva, o stavbu nových škol a o rozvoj vlastivědné práce.

Autor historických románů umírá v roce 1955 ve dvaaosmdesáti letech.

Kontrolu hřbitovů mají strážníci pod palcem

Dušičky neboli Památka zesnulých je podzimním obdobím, na které si brousí zuby také zloději. Číhají nejen na výzdobu hrobů, ale i na věci, které lidé, byť jen na nejnutnější dobu, ponechají na parkovištích ve svých vozech.

Strážníci jsou ale připraveni. Už několik dnů před 2. listopadem kontrolují hřbitovy i parkoviště. „Tuto činnost jsme navýšili již v minulém týdnu. Žádné přestupky jsme ale zatím nezaznamenali. Je ale pravda, že se před hřbitovy už projevují navýšené návštěvy v počtu zaparkovaných vozidel," sdělil ředitel mladoboleslavských strážníků Tomáš Kypta.

Při preventivní činnosti rozdávali řidičům za stěrače cedulky s označením, že auto není trezor. „Toto upozornění si přečetli hlavně ti, kteří na sedadlech vozidel zanechali věci," vysvětlil Tomáš Kypta.

Pokud jedete na hřbitov, pamatujte na to, že je lepší vzít si všechny cennosti s sebou. Podle policistů totiž krádeže z vozidel patří mezi nejčastější majetkovou trestnou činnost. Stejně obezřetní buďte ale také při návštěvě hřbitova. Zloděj totiž dokáže využít chvíle, kdy jen na okamžik z očí spustíte například kabelku, když upravujete hrob či chystáte výzdobu.

Nepřehlédněte: Zapalte svým blízkým virtuální svíčku na Vzpomínej.cz!