Má se k světu a nový pán, kterým se stal Václav Kovář, si ji nemůže vynachválit.

Pojďme se ale vrátit do dubna, kdy se Sářin příběh začíná odvíjet. Strážníci Tereza Musilová a Rostislav Bilý, sami pejskaři, objevili před záchytnými kotci na Zálabí 
v Nymburce uvázaného rotvajlera. Byl velmi agresivní, na všechny útočil.

„Měli jsme velký problém jen s přemístěním do kotců. Pes se choval útočně, zřejmě byl vycvičen pro boj. Do boudy se nám ho podařilo umístit až po aplikaci sedativ," popsala v dubnu Musilová adrenalinové seznámení s agresivní Sárou.

Nikdo se ovšem Sáry nechtěl ujmout, nadále působila agresivně. Představa, že by musela být utracena ale nepřipadala pro Musilovou, která se stala její pravou ochránkyní, nepřipadala v úvahu.

„S kolegou Bilým jsem proto kontaktovala psího psychologa Rudolfa Desenského. Sáru jsme naložili do auta 
a odvezli do Zlátenky u Pelhřimova, kde psycholog žije," popsala před více jak dvěma měsíci Tereza Musilová z městské policie v Nymburce.

Desenský se Sáry ujal. Podle něj trpěla strachovou agresí, proto útočila na lidi i na ostatní psy. Během pár dnů 
v jeho péči se tak nebezpečná šelma pomalu měnila v poslušného psa.

Čas běžel, psí psycholog dal Sáru na své internetové stránky. Bratři Kovářovi na ní narazili a hned se spolu s otcem za ní rozjeli. „Máme nyní celkem šest rotvajlerů. Sára se musela aklimatizovat, lehce jednou kousla syna. Musel jsem ji držet zkrátka, ale postupem času si zvykla," popisuje přírůstek do rodiny Václav Kovář z Kučeře v jižních Čechách.

Sára hlídá s rotvajleří kámoškou areál firmy. „Je to velice chytrý pes, pár dní musela být zavřená, ale už je v pořádku. Dneska se umí 
i mazlit. Měli jsme tu třináct let fenku, která nám nedávno zemřela. Sára ji nahradila," zakončil Kovář.