Dceřinou dřevinu do Kladna přivezl Antonín Nešpor, předseda občanského sdružení Lidice. Před samotným aktem debatovaly děti od čtvrté třídy s přeživší lidickou ženou Miloslavou Kalibovou.

„Zájem dětí o diskuzi byl pozoruhodný. Letos v prosinci bude paní Kalibové už devadesát let. Přesto dokázala svým vyprávěním udržet pozornost mladých posluchačů téměř dvě školní hodiny," uvedl Antonín Nešpor.

Jak to všechno vzniklo?

Iniciátorkou byla ředitelka školy Jaroslava Kasáková. „Lidická tragédie je známá po celém světě. Zasáhla do života mnoha dětí. Proto se domnívám, že právě kladenští žáci by měli nejlépe znát její historii," vysvětlila důvod ředitelka.

Na zahradě školy se snaží vytvořit učebnu v přírodě s arboretem. A právě na toto místo chtěla Jaroslava Kasáková získat štěp hrušně. „Zapojit děti do péče o ní a šířit tak odkaz Lidic," dodala.

Kontaktovala tedy Antonína Nešpora, který ochotně a vstřícně vše další zařídil. „Dohodli jsme se, že strom ponese jméno Posel naděje, aby se už žádným dětem nic podobného nikdy nestalo," dodala ředitelka školy.

Odkaz budoucím generacím

Do kořenů památného stromu byl uložena velká speciální schránka s odkazem do budoucna. „Uvnitř je povídání o mateřském stromu, jména všech žáků, zaměstnanců školy a hostů," usmála se Kasáková.

Celá škola také velmi podporovala Lidickou hrušeň v anketě Strom roku. Nakonec památná dřevina skončila čtvrtá.  Za velkou snahu sehnat co nejvíce hlasů odměnil děti Antonín Nešpor poukazem na knihy, který dostal od agentury pořádající soutěž.

„Máme 155 žáků a nasbírali jsme přes osm set podpisů," uzavřela ředitelka školy.

Cesta Posla naděje

Dceřinou hrušeň vypěstovalo z roubů občanského sdružení Genové sady Tachovska. Odtud ji přivezl Jiří Nenutil, jenž je autorem myšlenky uchovat genový fond Lidické hrušně.

„Zmínil jsem se novinářům, že bychom poskytli výpěstky dceřiných hrušní zájemcům, kteří by si u takového stromu připomínali lidickou historii.  Volala mi paní ředitelka, že by měla zájem. Tak jsme se dohodli, že jeden z prvních roubovanců vysadíme ve Švermově," uvedl předseda občanského sdružení Lidice.

U čerstvě zasazeného stromu řekl dětem pár slov známý publicista a spisovatel Stanislav Motl.

Další dceřiné hrušně

Dceřiné hrušně byli vypěstovány zatím pouze tři. Jedna zdobí zahradu školy, další byla zasazena v květnu v Tachově při akci nazvané Den pro Lidice, poslední zůstává pro případ, kdyby již vysazená nepřežila svou první zimu.

Další zájemci na sebe nenechali dlouho čekat. Hned po vysazení stromu na školní zahradě se Antonínu Nešporovi přihlásili dva.

„Jednu z hrušní chceme zasadit  v Novém Boru u tamní základní školy. O výsadbu dceřiné hrušně požádalo také občanské sdružení Společnost za pozitivní přístup k životu. Takže počet požadavků od léta vzrostl na jedenáct štěpů. Samozřejmě, že to nebude hned, vypěstování nových dceřiných hrušní bude trvat dva až tři roky," informoval Nešpor.