„Minulý rok byl jedním z těch lepších ročníků a letošní úroda zatím vypadá slibně. Nechci to ale zakřiknout. Hlavně nesmí přijít příliš srážek v květnu a červnu, což jsou, co se týče úrody, nejdůležitější měsíce," zhodnotil Jan Bartoš, jednatel Zemědělské společnosti Bukovno, který se svému povolání věnuje už osmadvacet let.

Donedávna ještě v Bukovně chovali prasata. Teď ale pěstují řepku, cukrovku, ječmen a pšenici. „Loni nastalo léto poměrně dlouho, ale na řepku to nemělo žádný vliv. Srážky přišly až ke konci srpna a to už nevadilo," konstatoval zemědělec z Mladoboleslavska, kterému vrásky na čele způsobují nejen extrémní horka, ale také nárazové množství dešťových srážek.

„Kvalitní úrodě stabilně chladný rok vůbec nevadí. Extrémní teploty ale vytvoří díry v zemi a rostliny i přes den vadnou. Snaží se vodou šetřit a čekají i na rosu. Ani té se jim ale v loňském roce nakonec nedostávalo," připomněl Jan Bartoš situaci.

Výkupní ceny obilovin

Radost mu nedělají ani klesající výkupní ceny obilovin. Na konkrétní sumu má vliv zahraniční burza. „Tuna pšenice se v loňském roce vykupovala za 4200 korun. Letos se cena pohybuje kolem 3500 korun. Předpokládám, že u řepky zůstane cena za tunu kolem deseti tisíc," vypočítal Jan Bartoš, který hospodaří na 1350 hektarech.

Zemědělství minulý rok nesvědčili ani přemnožení hlodavci, hlavně myši. Zemědělci se shodují, že účinně hubit je nejde. Různá opatření čas od času jen pomohou minimalizovat dopady na úrodu.

Zemědělec roku 2015

Václav Hrabě ze Sedlce, který letos získal ocenění Zemědělec roku 2015, považuje loňskou úrodu spíše za podprůměrnou. „Postihlo nás velké sucho a výnosy byly nižší nejen v případě obilí, ale i cukrovky," řekl. Nicméně, co se týče letošní úrody, je stejně jako Jan Bartoš pozitivně naladěn.

„Ozimy pšenice i řepky byly nádherné. Úroda by mohla být dobrá, pokud ozim neponičily holomrazy. Ale protože nesněžilo, nejspíš se nebude dostávat spodní vody a závlaha bude špatná," přemýšlel Václav Hrabě, jaké následky si sebou úroda ponese do žní.

Pěstování máku

Kromě tradiční pšenice, ječmene či řepky se na Mladoboleslavsku pěstuje i mák. A to v Jizerním Vtelně. Tamní hospodář, který obstarává sedmadvacet hektarů zemědělské půdy, si však na extrémní teploty nestěžuje.

Mák trpěl pouze nedostatkem vody, což byl celorepublikový problém, a přemnožením myší. Kromě kultivace půdy jsou účinným řešením také dravci, kteří z bidel postavených přímo na poli mohou myši snadno ulovit.

Čtěte také: Farmář: Půda je vyschlá a tvrdá, pro zemědělce vražedná kombinace