Ludvík Darovec se narodil 23. listopadu 1926 na Slovensku. Vzpomínky na jeho dětství nebyly právě šťastné. Už od útlého věku musel těžce pracovat u sedláka. Později se vyučil krejčím. V době druhé světové války se po hádce s mistrem a konfliktu se sousedem, okresním velitelem Hlinkovy gardy, odebral k partyzánům.

Přidal se ke skupině Za svobodu Slovanů. Jako partyzán působil především v okolí Zvolena. Zúčastnil se také ústupu do hor a zimního přechodu přes Nízké Tatry. Po válce krátce sloužil v řadách Československé lidové armády v hodnosti praporčíka. Posledních jednašedesát let žil ve Stochově na Kladensku.

Rodina mu byla vším

Po smutných zkušenostech z mládí mu byla rodina vším. „Na loňskou valnou hromadu Československé obce legionářské Kladno ho doprovodila jeho milovaná vnučka, kterou nám hrdě představil," řekla předsedkyně ČsOL Kladno Eva Armeanová.

„Ludvík Darovec se aktivně účastnil našich akcí i aktivit bojovníků za svobodu. Přestože se jeho zdravotní stav v poslední době zhoršoval, nechyběl letos v dubnu v Kladně při slavnostním zahájení výstavy Legiovlak," zmínila.

„Naposledy jsme spolu hovořili v polovině května, kdy ležel na interně v kladenské nemocnici. Říkal mi: Holka musím ležet v nemocnici, ale snad za týden půjdu domů," dodala předsedkyně.

Vzepřel se nepřízni osudu

Optimismus neopouštěl Ludvíka Darovce do jeho posledních chvil. „Navždy si ho budeme pamatovat jako milého a usměvavého člověka, který se dokázal vzepřít nepřízni osudu. Každému dával více, než dostával. Nechtěl se cítit nikomu zavázaný, chtěl být svobodný. Moc jsme si ho vážili a měli jsme ho rádi," poznamenala Eva Armeanová.

Poslední rozloučení s Ludvíkem Darovcem se uskuteční ve čtvrtek 
9. června na hřbitově v Tuchlovicích. Urna s jeho ostatky bude poté uložena do rodinného hrobu.

Čtěte také: Architekt Jasan Burin: Před popravou mě zachránil pas s hvězdou