Dosekáno je ve Školním statku Bulovna. Zbývá jen uklidit slámu. Hotovo je také například v Rakochmelu Kolešovice. V neděli do půlnoci dosekali v Lupofytu Chrášťany. Na poli jim zbývá pouze 180 hektarů máku,které při příznivém počasí sklidí během tří dnů, to je v běžném termínu.

Tam, kde ještě úroda stojí na polích, nyní zemědělci po pondělních deštích, kdy místy spadlo 20 až 32 milimetrů srážek, čekají. Dlouhé žně komplikují právě začínající sklizeň chmele. Chmelaři se mohou potýkat s nedostatkem traktoristů i mechanizace. Po žních je navíc potřeba co nejdřív zasít ozimou řepku.

V Kounově například na poli ještě zbývá 150 hektarů pšenic a 150 hektarů jařin. To znamená asi týden práce. Teď ale také čekají. „Vloni jsme měli dožínky už 18. srpna, nyní máme pod střechou akorát celou výměru, to je 180 hektarů řepky," informoval agronom Jan Kopřiva.

Průměrný výnos tu vyšel slušný, necelé 4 tuny z hektaru, a to ještě sto hektarů poškodily kroupy. Na poli zbývá zhruba 200 hektarů ozimé pšenice, což je zhruba polovina výměry. Ozimá pšenice zatím dala přes 6,5 tuny z hektaru.

Kvůli studenému jaru, kdy šel jarní ječmen do půdy o něco déle, je jeho výnos trochu slabší, kolem čtyř tun. „Ječmen zatím vychází ve sladovnické kvalitě, pšenice v potravinářské. Ale uvidíme, jak kvalitu ovlivní poslední deště. Po deštích jde většinou dolů," mínil Kopřiva. Při ideálním počasí by mohly žně v Kněževsi skončit za osm až deset dní.

Močály v polích

Příliš vody v polích dělalo starosti v průběhu celých žní. I když celý červenec nespadly téměř žádné srážky, v některých lokalitách, například Na hlavách (pole naproti bývalému Benzinolu), zůstala voda stát. Tady zapadl kombajn a udělal koleje hluboké metr dvacet. Jsou místa, kde kombajn jede po suchu a najednou vjede do močálu. Močály se začaly objevovat i na kopcích a tam, kde nikdy nebyly a naopak.

Kromě hlavních obilovin v Kněževsi ještě pěstují pelušku, hrách, vojtěšku, kukuřici a jako krmivo zkoušejí lupinu na třech hektarech. Na osivo pěstují hořčici, zhruba na šedesáti hektarech jarní ječmen a na dvou stech hektarech ozimou pšenici.

K pondělku, kdy kombajny zastavil déšť, chybělo ba Rakovnicku sklidit například 3,5 tisíce hektarů pšenice a 1454 hektarů jarního ječmene. Výnosy obilovin a řepky zatím vycházejí proti loňskému roku zhruba o 20 procent vyšší. Naopak ceny komodit poklesly zhruba o 30 procent.

Řepka je kvalitní, má dobrou olejnatost. Pšenice je v horší kvalitě. Chybí jí dusíkaté látky, má nízkou objemovou hmotnost. Na začátku žní se sklízela v potravinářské, nyní už většinou jen v krmné kvalitě. Ječmen má rovněž málo dusíkatých látek. Většina ho spadá do krmné kvality. Žito se pěstuje na Rakovnicku na malých plochách, takže celkové výnosy neovlivní.

Už teď je jasné, že agrotechnická lhůta nebude dodržena i v celé republice. Proto řepkou ani nebude oseta tak rekordní plocha v rámci celé republiky jako v minulém roce.