„Na Travinách, které jsou součástí bývalého vojenského a výcvikového prostoru, kdysi bývala sovětská armáda. Jenže před lety odešla, prostor zarostl křovím a nikdo se o něj nestaral. Je potřeba, aby krajina revitalizovala a znovu plnila svou úlohu," řekl Jaroslav Král, starosta Benátek nad Jizerou, který kývl na pomoc s realizací projektu.

Město se bude podílet hlavně finančně. Náklady první etapy jsou vyčísleny na přibližně pět milionů korun. Peníze na konto ochránců přírody, kteří za revitalizací benátecké lokality stojí, přijdou i z rozpočtu Středočeského kraje.

Zubři a divocí koně, jsou celkem nenáročná zvířata, a proto ani stavba jejich obydlí nebude složitá. „Prostor, kde budou pobíhat, se musí v první řadě oplotit elektrickým i normálním plotem. Vymyslet se musí i napájecí místo. A aby se návštěvníci mohli kochat, musíme postavit také pozorovací místo. Tyto náklady půjdou pak zřejmě za městem," poznamenal Jaroslav Král.

Do výběhu by se zubři a koně měli nastěhovat zanedlouho, pravděpodobně začátkem října. Překvapivě zde lidé ale neuvidí žádnou stáj, jen shromažďovací místo.

Počet zvířat bude narůstat

O život v ohradě se bude starat vybraný správce. Ten bude kontrolovat, zda z napájecího zařízení teče voda a zda je na Travinách dostatek trávy, kterou budou spásat. „Počet zvířat bude v budoucnu narůstat," dodal Jaroslav Král, který vypuštění zubrů a koní přirovnal k Milovicím, kde přerostlou trávu na čtyřiceti hektarech spásá čtrnáct divokých koní.

Jak ale na Travinách zachovat vzácnou lesostepní krajinu, která by přitáhla zájem turistů? Tuto otázku si položila společnost Česká krajina ve spolupráci s odborníky z Biologického centra Akademie věd a to z Jihočeské univerzity, Univerzity Karlovy a dalších institucí. Celé území Travin je dobře přehledné, což znamená, že případní návštěvníci nebudou zubry a koně rušit v jejich činnosti.

Velcí kopytníci zároveň pomohou vyřešit problémy s ochranou přírody v těchto místech. „Velkou potíží je zarůstání hlohem a několika dalšími druhy stromů, což vede k trvalému ochuzování bylinných společenstev. To lze spolehlivě zvrátit vynaložením minimálních nákladů právě pastvou těchto velkých kopytníků," řekl Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina. Stejný názor má i parazitolog Miloslav Jirků.

Velmi výkonní zubři

Čím je pastva tak přínosná? Podle odborníků jsou důvodem odlišná potrava a způsob pastvy. „Například zubr je velmi výkonný, pokud jde o odstraňování křovin a náletových dřevin. Rychle spásá i dvouděložné byliny," vysvětlil Dalibor Dostál.

Divoký kůň naopak spásá traviny a stařinu. To se velmi dobře ukázalo i v Milovicích. Během prvních čtyř týdnů na dvou hektarech zmizela takřka všechna stařina, kterou by domácí zvířata pohrdla.

Zubři byli na počátku dvacátého století člověkem téměř vyhubeni. Přežil jen v několika chovech v zajetí. Díky mezinárodnímu úsilí se ale zubry naštěstí podařilo zachránit. V současné době žije na světě zhruba 4500 zubrů. Podobný osud málem čekal i divoké koně. Dařilo se jim však v drsném horském prostředí ve Velké Británii, na náhorní planině s mnoha mokřinami a vřesovišti. Patří k nejstarším plemenům koní v Evropě.

Čtěte také: Úkolem divokých koní v Milovicích je spásání agresivní trávy