Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Literární mág se inspiroval u Kafky

Jeho kniha Sto roků samoty patří mezi nejvýznamnější díla světové literatury, vrací se k ní generace čtenářů. Zřejmě by však nikdy nevznikla, nebýt jednoho židovského spisovatele, přísného dědečka a laskavé babičky s velmi bohatou fantazií.

17.10.2008
SDÍLEJ:

Gabriel García MárquezFoto: Reuters

Prarodiče Gabriela Garcíi Márqueze ovlivnili jeho tvorbu ještě předtím, než se narodil. Nepřáli totiž lásce své dcery a jejího nápadníka a snažili se jí zabránit. Tragikomický příběh námluv vlastních rodičů později Márquez použil v románu Láska za časů cholery. Malý „Gabo“ přišel na svět v kolumbijské Aracatace v roce 1927 a právě prarodiče ho vychovávali až do jeho osmi let.

Příběhy plné duchů

Dědeček, veterán z občanské války, se těšil pověsti hrdiny. Čas od času říkával větu: „Neumíš si představit, kolik váží mrtvý člověk.“ To aby mu připomněl, že nejtěžším břemenem, které existuje, je mít na svědomí smrt člověka.

„Dědeček utvářel můj pohled na svět,“ vzpomíná Márquez. „Místo aby mi vyprávěl pohádky, zasypával mě zážitky z války.“ Ani babička nebyla jen tak obyčejná žena, zásobovala vnuka příběhy plnými duchů, věšteb a tajemných znamení. „Byla pro mě zdrojem magického, nadpřirozeného pohledu na realitu,“ říká spisovatel. Veškeré události, ať byly sebefantastičtější, podávala stará paní jako nevyvratitelnou skutečnost. A přesně takový styl, nazvaný magický realismus, mají Márquezova díla.

Při studiu práv na univerzitě v Bogotě se seznámil s dílem pražského židovského spisovatele Franze Kafky. Fascinovalo jej, že je možné psát uznávanou literaturu netradičním způsobem, který se tolik podobal příběhům jeho babičky, psát o bizarních událostech zasazených do obyčejného života tak, jako by byly jeho každodenní součástí. Posedla ho touha stát se spisovatelem.

V roce 1950 školu definitivně vzdal a začal pracovat jako novinář listu El Heraldo. „Opustil jsem univerzitu s bláhovou myšlenkou, že se mohu živit psaním, aniž bych měl potřebu se o tom něco naučit. Inspirovala mě věta, kterou jsem četl u Shawa: Opustil jsem školu, abych mohl jít do školy života,“ vzpomíná spisovatel ve své autobiografii.

Od dluhů k Nobelově ceně

Na myšlenku napsat Sto roků samoty, svůj nejznámější román, připadl už v osmnácti letech, inspirací mu byl dům prarodičů, kde vyrůstal. Pak však tento nápad odložil a vzpomněl si na něj náhle jednoho dne cestou do mexického Acapulka. Na místě otočil vůz a vrátil se domů. Prodal auto, aby rodina měla z čeho žít, zatímco psal.

Psaní mu však trvalo déle, než čekal – pracoval denně rok a půl, zadlužil se. Roku 1967 kniha konečně vyšla. Příběh šesti generací rodiny Buendíů, žijící ve fiktivní vesnici Macondo, měl celosvětový úspěch, který Márquezovi pomohl z dluhů, poskytl možnost živit se po zbytek života psaním a roku 1982 mu přinesl Nobelovu cenu.

Mezinárodní popularity využil i v politice jako prostředník při vyjednávání mezi kolumbijskou vládou a povstaleckou guerillou. Blízko má také k Fidelu Castrovi. Prý je spojuje hlavně literatura: „Naše přátelství je intelektuální. Není příliš známo, že Fidel je velmi kulturní člověk. Když jsme spolu, vedeme úžasné rozhovory o literatuře.“

Blízkost k levicovým vůdcům a otevřené názory na americkou politiku vedly k tomu, že do USA dlouho nesměl. Zákaz zrušil teprve prezident Bill Clinton, který podotkl, že Sto roků samoty je jeho oblíbenou knihou.

V roce 1999 onemocněl Márquez rakovinou, z níž se úspěšně vyléčil. Tato událost ho přiměla začít pracovat na memoárech, jejich první část vyšla pod názvem Žít, abych mohl vyprávět před šesti lety.

O dva roky později vydal kontroverzní dílo Na paměť mým smutným courám, které mělo být jeho posledním. Letos na jaře však oznámil, že dokončil novou knihu. Proč by tedy nemohl jednou oslavit sto roků?

Autor: Kateřina Kozmová

17.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Předvolební superdebata Deníku: přípravy
7

Začíná superdebata Deníku: politici odpoví na vaše dotazy

Premiér Španělska Mariano Rajoy
AKTUALIZUJEME
2 14

Madrid chce Katalánsku v sobotu pozastavit autonomii

Káva pro páníčka, dort pro psa. Tak to vypadá v Punťově psí cukrárně

Narozeninové oslavy dětí už nefrčí. Nyní máte možnost zařídit jedinečnou party svému psovi, a to se vším všudy. Překvapte tak svého miláčka na jeho velký den dortem, zákusky nebo i zmrzlinou, a to v Punťově první psí cukrárně na pražském Jarově. Pozor ale abyste si psí pamlsky nespletli s klasickými dezerty.  

Patnáct stovek. Tolik platí za byt v Praze šéf Finanční správy Janeček

Šéf Finanční správy Martin Janeček má v centru Prahy k dispozici služební garsonku za zhruba 1500 korun měsíčně včetně poplatků. Uvedl to dnes Český rozhlas - Radiožurnál. Byty se ve stejné lokalitě pronajímají podle rozhlasu nejméně za 11 tisíc korun bez poplatků. Výši tohoto benefitu nyní prověřuje ministerstvo financí, podle Janečka je ale vše v souladu se zákonem.

DOTYK.CZ

Pořád je v nás socialismus, říká muž, jehož 21. srpna 1969 surově ztloukli

Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum přinášíme vzpomínky pamětníků komunistické zvůle. Dnešní příběh věnujeme příběhu Miroslava Kamila Černého, na němž se 21. srpna 1969 vyřádili voják, policajt a milicionář, každý s dlouhým penderekem.

Češi doma více plýtvají, nejraději šetří na teplé vodě

Raději sprchu nežli vanu – takto šetří teplou vodou české domácnosti. Je to jejich nejoblíbenější způsob, jak omezit domácí výdaje za energii. V obecné rovině ale ochota přiškrtit výdaje klesá. Zatímco před dvěma lety spořilo 88 procent domácností, letos už to je o 4 procentní body méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení