Vědci z izraelského institutu Technion zkoumali mitochondriální DNA, která se v téměř nezměněné podobě dědí z matky na dceru a poskytuje tak obraz o genetickém původu člověka. Své poznatky uveřejnili v časopisu Public Library of Science.

Karl Skorecki sledoval spolu se svými kolegy 311 různých rodin z 20 drúzských vesnic na severu Izraele. Mitochondriální DNA potvrdila legendární původ této úzce propojené komunity, která čítá asi 1 milion lidí.

Drúzové žijí v hornatých oblastech Libanonu, Sýrie, Izraele a Jordánska a podle vědců jejich DNA poskytuje „obrázek genetické krajiny Blízkého východu před nástupem moderní doby.“ Drúzské dívky se nevdávají mimo komunitu, do manželství často vstupují bratranci a sestřenice a k náboženství, které je odnoží islámu, není možné konvertovat. Bylo založeno roku 1017 různými etniky, což potvrzuje i Skoreckého tým. Podle vědců byli drúzům geneticky nejbližší Turci, Arméni, Íránci a Egypťané.

Genetická rozmanitost drúzů poskytuje jedinečnou příležitost zkoumat, zda mají lidé s různým typem mitochondriální DNA větší předpoklady k určitým nemocem.

„Protože drúzové pocházejí z mnoha různých rodů, genetické choroby se mohou lišit klan od klanu nebo vesnici od vesnice,“ uvedl Skorecki. Ten už v minulosti objevil genetický důkaz, že moderní židovští kněží nazývaní Kohanim jsou potomci jednoho jediného mužského předka. To odpovídá legendě, podle níž jsou Kohanim potomci biblického kněze Árona. Skorecki také zjistil, že 40 procent Aškenáziů, Židů evropského původu, pochází ze čtyř „matek zakladatelek“, které žily v Evropě asi před 1000 lety.