O černém nápoji, který dává sílu, psal už Homér ve své Odysseji. Jedním z prvních milců kávy byl podle Homéra statečný Telemach, kterému nápoj připravovala krásná Helena, aby ho zbavila špatné nálady. Povzbudivé účinky kávy dnes znají miliardy lidí. Málo z nich ale ví, že za svůj každodenní rituál s šálkem voňavého nápoje vděčí jednomu pastevci koz v Etiopii. Ten si všiml, že jeho kozy jsou po pozření červených bobulí plné energie, a zkusil je sníst také.

Kávová zrna si pak oblíbili i mniši z nedalekého kláštera, jimž pastevec o zázračných bobulích vyprávěl. Díky nim vydrželi mniši čilí i během večerních modliteb… To bylo někdy kolem roku 300 před naším letopočtem.

Dnes je káva po ropě druhou nejdůležitější komoditou a na jejím pěstování, zpracování a distribuci k zákazníkům se podílí na celém světě 500 milionů lidí. Výhradně pěstováním kávy se živí miliony zemědělců z převážně chudých zemí a jsou to právě oni, kdo nejvíce doplácí na výkyvy mezinárodního trhu s kávou. Poslední roky nepatří k těm nejúspěšnějším. Zájem o kávu už několik let opadá, kávy se sklidí více, než kolik vypije. Výsledek? Nejhůře tento stav odnášejí pěstitelé a dělníci na plantážích. A není jich málo. Na příjmech z pěstování kávy je podle Mezinárodní organizace kávy závislých 25 milionu zemědělců. V pěstitelských zemích tak narůstá chudoba, lidé opouštějí pole a odcházejí do měst.

Jaká je skutečná cena kávy?

Od sklizení kávového zrnka k šálku voňavého nápoje vede dlouhá cesta. A nejen co se kilometrů týče. Jeden kilogram kávových zrn projde od pěstitelů z plantáží uprostřed Afriky až k zákazníkovi v restauraci v Evropě přes ruky desítkám lidí.

Konkrétně to vypadá tak, že zemědělec z malé etiopské vesničky přinese kilový sáček čerstvých červených kávových zrn na trh, kde za něj dostane v lepším případě 2,25 dolaru, v horším jen 33 centů. Horší možnost je i případ Robbieho Shalo z etiopské vesnice Yirgacheffe. „To na živobytí nestačí. Takže když skončím se sklízením kávy, jdu na svoje vlastní pole, abych nějak zabezpečil svoji rodinu. Pro mě to ale znamená, že nemám co jíst a vlastně nic ze života,“ řekl serveru BBC News sběrač kávy Robbie Shalo.

Malí etiopští zemědělci prodají kávu místním obchodníkům, kteří kávová zrna odvezou do centrálního skladiště, kde je čistí a připravují na export. Cena kávy je v té chvíli už o několik centů vyšší. Ale zásadní změna v ocenění kávy teprve přijde. V hlavním městě Addis Abebě zhodnotí inspektoři kvalitu kávových zrn a pošlou je do aukce. Někdy je určení jakosti kávových zrn pro pěstitele zklamáním. Ani yirgacheffská káva nebude mít takovou cenu, v jakou místní obchodník s kávou doufal. Jejich květinová a kořeněná vůně nebude mlsným jazýčkům na Západě lahodit.

Cena je stanovena na 3,85 dolaru za kilogram. „Nejsem spokojený, protože cena, za jakou kávu nakupuji, je ve skutečnosti vyšší, než kolik za ni dostanu od zahraničních odběratelů,“ stěžuje si Getachew Haile Michael, manažer exportní společnosti Haicof. Ze skladů v Adis Abebě pak už káva putuje do přístavu, aby se lodí dostala do pět tisíc kilometrů vzdálené pražírny v nizozemském Amsterodamu. Červená zrna asi v 70 kilogramových pytlích se tam musejí nejprve roztřídit, vyčistit a pak opražit. Při pražení nastává klíčový okamžik. Okamžik, který rozhodne o konečné ceně kávy. „Pražírny jsou jednoznačně nejdůležitějším článkem obchodu s kávou,“ upozorňuje odborník na potravinářství Stefano Ponte.

Fair Trade káva proti chudobě

Z každého kilogramu kávy se vyrobí asi 80 šálků kávy. Ve velkých městech Evropy a Spojených států se šálek kávy v kavárně prodává nejméně za tři dolary. To znamená, že cena kávy se u konečného zákazníka vyhoupla na šestnáctinásobek toho, co za ni dostal Robbie Shalo v daleké Etiopii. Kdo na tom vydělá? Etiopský zemědělec rozhodně ne. Zato americký Starbucks, který týdně prodá šálek kávy 44 milionům zákazníků, utrží ročně 2,2 miliardy dolarů. Podle šéfa Evropské kávové federace Roela Vaessona je ale zavádějící takto porovnávat výdělky v obchodu s kávou. Upozorňuje, že něco stojí pražení, navíc se při něm zmenší objem kávy o pětinu, musí se zaplatit převoz lodí, balení a marketing…

Nespravedlnost vůči pěstitelům kávy zejména ze zemí Latinské Ameriky a Afriky si už uvědomují i spotřebitelé. Celosvětově roste zájem o výrobky Fair Trade, tedy spravedlivý obchod. Cílem obchodu je přímá podpora znevýhodněných zemědělců, která jim dává šanci uživit se vlastními silami. Cena, která se za Fair Trade kávu platí, leží vždy nad hladinou cen na světovém trhu, další částka (0,05 dolaru za každou libru, půlkilogram) plyne do společného fondu výrobců. Z něj se financují místní projekty v oblasti ochrany životního prostředí, budování infrastruktury a sociálního rozvoje. Jen v Česku vzrostl zájem o Fair Trade kávu v posledních třech letech o 53 procent. Fair Trade káva je sice o něco dražší, zákazník však za to získá kávu vysoké kvality.