Hlavní město Bosny se stalo symbolem soužití různých etnik před okupací i během okupace srbskými vojsky v letech 1992–95. Dnes tu žijí především muslimové. Přesto je Sarajevo jedním z nejtolerantnějších a nejvíce sekulárních měst v Bosně s velkým počtem smíšených manželství.


Hodiny islámu jsou prozatím volitelné od první třídy základní školy. Jiné náboženství se vzhledem k malému zájmu v sarajevských školách neučí. „Nechci vysvětlovat své­mu tříletému synovi, který miluje svoji muslimskou spolužačku, proč mu¬sí najednou sedět každý v jiné třídě. Nikdo nemá právo je rozdělovat,“ říká Vedrana Pinjo-Neuschul, bosenská muslimka, která má židov¬ského manžela. Sepsala proto petici s názvem „Zastavte náboženskou segregaci ve školách“ a umístila ji na internetu. Dosud ji podepsalo téměř 5000 lidí.

Podle vládní organizace Děti Sarajeva, která spravuje 24 veřejných školek ve městě, jsou hodiny náboženství stejně jako třeba tělocvik nebo cizí jazyky čistě volbou rodičů. Očekává se, že vláda zavedení náboženské výchovy do školek schválí.

Islámská komunita v Sarajevu označila

petici rodičů za antiislamistickou kampaň. Spor rozpoutal debatu v médiích i v akademických kruzích. Signatáři petice tvrdí, že mají právo vyjádřit svůj názor, protože školky jsou zčásti financovány i z jejich daní. Zavedení náboženské výchovy by prý bylo porušením ústavy, podle které je Bosna sekulárním státem.

Válka mezi bosenskými muslimy, ortodoxními Srby a katolickými Chorvaty zanechala na psychice země hluboké jizvy a z náboženství se stala citlivá politická záležitost. „V multietnické a multináboženské zemi by to mohlo ohrozit základní svobody, které zaručuje naše ústava,“ tvrdí Meliha Causevic-Podzic, mluvčí OBSE, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která monitoruje dodržování lidských práv.