„Nedostatek je vcelé Austrálii,“ říká doktorka Anne Clarková zcentra Fertility First (Plodnost především). Navržený zákon, podle kterého bude vytvořen registr dárců, kteří již nebudou vanonymitě, snížení počtu rodin, které smějí využít jednoho dárce, a stanovení věkové hranice dárců (od 35 do 50 let) – to vše vede krapidnímu úbytku dárců.
Sperma zEvropy je vAustrálii zakázané kvůli strachu zpřenosu BSE (tzv. nemoci šílených krav) a spermobanky vUSA už také „vysychají“, protože kvůli náporu australských zájemců přísně kontrolují své limity.
„Na současné situaci se podílela celá řada faktorů,“ tvrdí doktorka Clarková.
Celkem 1,5 procenta všech porodů vAustrálii je následkem některého zdruhů asistovaného početí. Jinými slovy, okolo 3600 dětí ročně se narodí pomocí umělého oplodnění, protože jeden zrodičů má problémy spočetím dítěte přirozenou cestou.
První dítě ze zkumavky se vAustrálii narodilo vroce 1980. Od té doby pomohli lékaři na svět touto cestou celkem 37 tisícům dětí.
Podle nového zákona, který bude představen vnejlidnatějším australském státu, Novém Jižním Walesu, má nový registr dárců sloužit ktomu, aby dítě získalo přístup kdůležitým informacím o svém biologickém rodiči. Ktomu bude oprávněno od 18 a půl let.
„Když si představíte, že dárci již nebudou vanonymitě, je jasné, proč ochota kdárcovství tolik poklesla,“ upozorňuje Clarková.
Pozměněný zákon také snižuje zdeseti na pět počet párů, které mohou použít semeno od stejného dárce, což již tak těžkou situaci ještě více komplikuje.
Poslední dárcovství vcentru Fertility First proběhlo již před několika měsíci.

„O dárce usilujeme. Skutečným problémem však je, že řada center pro asistovanou reprodukci už tyto služby nenabízí, protože je to tak obtížné,“ vysvětluje doktorka Clarková. „Není možné poskytovat plnohodnotné služby, jsou-li závislé jen na australských dárcích. To vpraxi znamená, že máme dva tři dárce, od kterých můžeme sperma odebírat. A to je nepřijatelné.“