Je s podivem, že se jedna z mála tak starých památek na jižní polokouli dostala na seznam chráněného dědictví UNESCO teprve roku 1986. Dodnes někteří lidé věří, že Velké Zimbabwe je někdejší říší královny ze Sáby či že právě zde se nacházely zlaté doly krále Šalamouna. Tyto legendy však záměrně přiživovali evropští kolonizátoři, kteří se nemohli smířit s tím, že by afričtí „barbaři“ byli schopni vytvořit tak vyspělou a bohatou kulturu.
Evropa se o tajemné civilizaci dozvěděla poprvé v 15. století.

Pět let před objevením Ameriky přistáli u mosambických břehů Portugalci, jež vedl Vasco da Gama. Překvapil je blahobyt místních obyvatel. Ti jim prozradili, že za něj vděčí obchodu s nesmírně bohatou říší ve vnitrozemí. Dostat se tam vyžadovalo tři týdny pěšího pochodu.

„Zimbabwe“ znamená v šonském jazyce „královský dvůr“, nazývaly se tak rovněž kamenné stavby, ve kterých žili zdejší vládci. Těchto sídel zde bylo na dvě stě a Velké Zimbabwe je největší z nich.

Komplex zřícenin se rozkládá na více než 24 hektarech. Jeho dominantou je takzvaná Velká ohrada, ohraničená zdí o obvodu 250 metrů. V té jsou tři úzké vchody do vnitřního prostoru rozděleného dalšími kamennými zdmi a chodbami. Největší záhadou Velké ohrady je devět metrů vysoká kuželovitá věž, která je skvělým příkladem techniky stavby na sucho (bez použití malty). Její základna má obvod 17 metrů. Svým tvarem věž připomíná sýpku. Je ale zcela uzavřená a vyplněná stavebním materiálem. K čemu tedy sloužila? Její falický tvar vede některé vědce k domněnce, že zde probíhaly sexuální zasvěcovací obřady.

Na sever od Velké ohrady stojí Hradiště neboli Akropolis. Tvoří ho úzká schodiště a řada malých ohrad, které vytvářejí bludiště. Právě zde našli archeologové největší poklad: sedm soch ptáků, kteří mají místo drápů prsty. Jsou vytesáni z šedého a zeleného mastku (tzv. krejčovské křídy) a měří asi 35 centimetrů. Nic podobného nikde jinde v Africe neuvidíme. Tyto ptačí postavy se staly symbolem moderního Zimbabwe. Kamenný pták je na státní vlajce, najdeme ho na mincích i poštovních známkách. A není divu, že dřívější Jižní Rhodesie se po skončení koloniální nadvlády obrátila ke svým kořenům a její dnešní název je právě Zimbabwe.

První seriózní průzkum Velkého Zimbabwe podnikl v roce 1905 britský archeolog David Randall-Mac-Iver. Ten dospěl k závěru, že komplex rozhodně nepochází ze starověku, jak se do té doby soudilo, ale že vznikl mezi 11. a 15. stoletím n. l., ačkoli lidé zde sídlili již od třetího století. Odborníci se dnes shodují, že ruiny jsou původem opravdu africké. Nikdo však nedovede vysvětlit, proč jsou vystavěny z kamene, a ne z tradičních materiálů jako dřevo a hlína. Z kamene se v Africe běžně nestavělo, a i proto je Zimbabwe tak vzácné. Stavby z hlíny či dřeva se totiž do dnešních dnů většinou nedochovaly vůbec nebo ve velmi špatném stavu, takže o starobylé Africe máme málo hmotných dokladů. Zimbabwe je jediná kamenná stavba v Africe na jih od Sahary.