Téměř 3000 zdravých dospělých Britů ve věku 50 až 74 let se zapojilo do výzkumu týmu doktora Andrewa Steptoea zUniversity College of London. Ti, kteří vprůzkumu hlásili pozitivní náladu, měli nižší hladiny kortizolu, „stresového“ hormonu, který může vést mimo jiné kvyššímu krevnímu tlaku, břišní obezitě nebo snížené schopnosti imunity, pokud ho tělo vylučuje nadměrně často. Ženy, které více referovaly o pozitivních emocích, měly také vkrvi nižší hladinu dvou proteinů indikujících přítomnost šířícího se zánětu vtěle. Přitom se soudí, že dlouhotrvající vleklé záněty vprůběhu času přispívají ke vzniku řady nemocí, například onemocnění srdce či rakoviny.

Lékaři se již dlouho domnívají, že šťastní lidé bývají vlepším zdravotním stavu než ti, kteří jsou permanentně ve stresu, vnepřátelském postoji kostatním a jsou pesimističtí. Zatím ale stále zkoumají, co přesně to způsobuje. Jednou zmožných příčin je, že spokojení lidé žijí zdravějším životním stylem, ale ne všechny výzkumy to potvrzují, vysvětluje doktor Steptoe.

„Sledovali jsme proto více přímých biologických spojitostí mezi pozitivními stavy a zdravím,“ dodává.

Současné výsledky ukazují na to, že pocity štěstí a další kladné emoce vyvolávají vtěle biologické reakce, které chrání zdraví.

Jak probíhal výzkum?

Vprůběhu jednoho dne odevzdali respondenti celkem šest vzorků svých slin, které sloužily ke zjištění hladiny kortizolu vkrvi. Po odebrání každého vzorku uvedli, vjaké náladě se právě cítí – zda jsou šťastní, rozrušení, spokojení a podobně.

Vjiný den vědci měřili u účastníků hladinu C-reaktivního proteinu a interleukinu 6, dvou ukazatelů zánětu vtěle.

Zjistili, že lidé, kteří referovali o pozitivních náladách, měli nižší průměrnou denní hladinu kortizolu, a to bez ohledu na faktory, jakými jsou věk, váha, kuřáctví či platové poměry.

Pouze u žen byla vsouvislosti skladnými emocemi zaznamenána také nižší hodnota C-reaktivního proteinu a interleukinu 6. Proč tomu tak není i u mužů, je podle vědců dosud nejasné.

Jak se stát šťastnějším?

Zjištění týkající se proteinů byly velkou novinkou. „Ukázalo se, že existují další biologické procesy, jež dokazují souvislost mezi pocitem štěstí a vyšší obranyschopností organismu.“

Pokud však platí rovnice, že šťastnější lidé jsou zdravější, vyvstává zde mnohem těžší otázka: Jak se stát šťastnějším?

„Co můžeme sjistotou říci, je, že stavy nálad nejsou dány dědičně, ale souvisí se společenskými vztahy a životní náplní jednotlivých lidí,“ objasňuje doktor Steptoe. „Musíme poznat, jaké činnosti nám pomáhají cítit se dobře a spokojeně, a trávit co nejvíce času vykonáváním těchto činností.“