Není divu, že si k natáčení nízkonákladového porna vybrali zámeček Fafák. Otřískané interiéry, graffiti na zdech, to je příhodná kulisa k sadomasochistickému dílku, jaké tu zřejmě vznikalo. O povolení žádat nemuseli a měli to zadarmo – do ruiny se dosud dá vejít provaleným plotem.

Kromě nás, dvou zbloudilých turistů, asi štáb ani herce už nikdo nevyrušil. Místo je odlehlé a dlouho opuštěné.

Esesáci ve sklepě

Zpustlý zámeček s věžičkou pamatuje daleko víc než návštěvu amatérských filmařů. Nad Litoměřicemi se vypíná od poloviny 19. století. Vilu postavil architekt Ignaz A. Gaube pro zámožnou rodinu Pfaffových. Žili tu do 2. světové války. Na základě německého označení „Pfaffstein“ se pro budovu později vžil lidový pojem Fafák.

Za války si tu podle zkazek zřídili štáb esesáčtí pohlaváři, spojení s nucenými pracemi v nedaleké podzemní továrně Richard. „Vzhledem k nechvalné pověsti týpků, sloužících v tomto v uvozovkách zájmovém sdružení, se dá předpokládat, že ve sklepě se mohlo odehrávat leccos,“ podotýká amatérský badatel Roman Gazsi, který se na webu richard-1.com věnuje Richardu a okolí.

Čertova kaple u zámku Jezeří.
Tip na tajemný výlet: V zámku plesali upíři, naproti v kapli řádil ďábel

Gazsi se do ještě obydlené vily vypravoval v 80. letech jako dítko školou povinné. „Nakrátko se mi podařilo podívat i do jedné místnosti. Pamatuji si dřevěné mozaikové stropy a velice ušlechtilé vnitřní vybavení,“ popisuje badatel. Ten později, kdy už ve Fafáku nikdo nebydlel, pozoroval jeho postupný úpadek. Pokusy o konzervaci nebo dokonce renovaci budovy v 90. letech zničily řadu cenných původních prvků. A ty další někdo odcizil.

Za pár šupů na inzerát

Po revoluci dům koupil konkurzní správce Zdeněk Altner, spojený s bojem sociálních demokratů o Lidový dům. Barák ale nechal pustnout, ten byl čím dál nebezpečnější pro sprejery, milovníky tajemství, příznivce urbexu a bezdomovce, kteří se tam uchylovali. Na litoměřické radnici rozhodli o postavení plotu, aby na někoho nespadl trám, nezavalila ho suť nebo se nepropadl ve sklepě. Zábrana však na odlehlém místě dlouho nevydržela.

Letní deník - logo 2022Zdroj: DeníkV roce 2018 nabízel portál Bezrealitky Fafák překvapivě jen za pár stovek. Inzerát zdůrazňoval, že dům není památkově chráněný, a tak ho lze zbourat a místo něj postavit třeba wellness centrum. Záměr „něco prodat“ tehdy ze Švýcarska potvrdil Deníku Franz Josef Rupf, na jehož společnost H-Imo byl pozemek psaný. Jak vyplývá z informací Lidových novin, tato firma se k Fafáku nejspíš dostala finanční půjčkou Altnerovi, a to výměnou za část pohledávek za ČSSD.

Někdejší inzerát odpovídal realitě v tom, že se Rupf skutečně chtěl domu zbavit. Ale rozhodně ne za pár stovek. Takovou cifru tehdy zveřejnili na internetovém tržišti s nemovitostmi nejspíš omylem. Ve skutečnosti přišla vila na několik desítek milionů korun. Ovšem i s několika hektary zemědělské půdy na Litoměřicku. Kupcem byla loni společnost MAAD Group. Ta je osobami jednatelů spojená s velkou litoměřickou stavební firmou Gardenline.

Tam nákup potvrdili, plány s Fafákem zatím ladí. „Nějaké záměry máme, ale to je běh na dlouhou trať a věc obrovských investic,“ říká Miloš Náprstek z MAAD Group. Zatím se snaží vykoupit pozemky kolem Fafáku. A vymýšlejí, co s rozlehlou parcelou. Pohybují se v oblasti turistického vyžití a cestovního ruchu. A jestli chtějí vilu zbourat, jak dříve nabádaly Bezrealitky? „To zatím v plánu nemáme. Chtěli bychom ji zachovat a opravit,“ odpovídá Náprstek.

Fafák „v písních místních“

I kdyby v budoucnu Fafák padl, jeho podoba zůstane mnohokrát zachována. Legendami opředený dům zachytili v dokumentárních snímcích kromě badatele Gazsiho i další lidé. A také několik litoměřických umělců. Jako výtvarník Jan Kacar, který se sem pravidelně vrací už od roku 2005. Jeho perokresbu si můžete prohlédnout v naší fotogalerii. Kacar zobrazil Fafák i v komiksu, který inspirovala Máchova báseň Máj.

Kostnice v Letařovicích se otvírá veřejnosti pouze dvakrát ročně.
Tipy na tajemná místa severních Čech: Kostnice nebo Mikulášská štola

Zámeček k tvorbě podnítil i jiného komiksového tvůrce, Marka Rubce, který u něj nakreslil dívku. „Je to tajemné opuštěné romantické místo s temnou minulostí,“ vykládá Rubec, proč scénu situoval sem. 15, možná 20 let staré jsou další snímky v naší fotogalerii od Tomáše Kumstáta. „Chodil jsem se psem nahoru na pole, tohle bylo cestou. Vzal jsem foťák, to byla doba, kdy se toho práskalo spoustu,“ podotýká fotograf.

Tak šel čas s Fafákem

  • Vilu v novogotickém stylu u cesty z Litoměřic na Radobýl postavil pro rodinu Pfaff ve 40. a 50. letech 19. století Ignaz A. Gaube.
  • Na konci 2. světové války tu sídlil SS Führungsstab Komando B5, jenž měl své pracoviště u továrny Richard I.
  • Po roce 1945 vila připadla národnímu správci Veverkovi, který ji vlastnil do roku 1948, kdy byla znárodněna.
  • V roce 1992 vilu restituovali manželé Veverkovi, kteří ji ještě týž rok prodali právníku Zdeňku Altnerovi.
  • Ten v roce 2008 vilu prodal firmě H-Imo, za niž ze Švýcarska jednal Franz Josef Rupf.
  • Loni koupila zámeček MAAD Group, spojená s velkou litoměřickou stavební firmou Gardenline.
  • Dům už několik desetiletí chátrá a je v havarijním stavu. Propadla se střecha i některé stropy, zřítilo se schodiště. Město Litoměřice nechalo na vlastní náklady objekt několikrát oplotit, aby zamezilo zranění lidí, kteří místo navštěvují.
  • V minulosti dům zažil návštěvy pijáků alkoholu, uživatelů dalších omamných látek a bezdomovců. Fafák přitahuje také hráče airsoftu, umělce, sprejery, hledače tajemna a záhadology.

Fafák a autor textu, reportér Deníku Jaroslav Balvín

Cestu k Fafáku od hřbitova má prošlápnutou. A to hlavně na dál a výš položený vrch Radobýl. V noci se mu o Fafáku často zdá. Nad postelí mu visí jedna z uměleckých podobizen zámečku od místních umělců.

Za poslední panelák ho to z domovských Litoměřic láká i na jiná místa v okolí. Třeba do jeskyně ukryté v lesích kolem vesnice Skalice.

Máte tip na další podobná místa v Litoměřicích, Ústí nad Labem a jejich okolí? Napište mi na e-mailovou adresu jaroslav.balvin@denik.cz.