Sobotkova vláda pro společné vzdělávání dětí ze všech vrstev a s různým zdravotním vybavením udělala nejvíc ze všech polistopadových kabinetů. Vyšla tím vstříc stanovisku odborníků, podle nichž je největším problémem české vzdělávací soustavy právě to, že ji předčasně opouští velké procento žáků a že nezdravě kopíruje dosažený stupeň vzdělání rodičů.

INDEX DENÍKU ČR
OSVĚDČILO SE PODLE VÁS SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVÝCH A HANDICAPOVANÝCH DĚTÍ? 
41%
Podle 40,9 % panelistů Deníku z celé ČR je inkluzivní vzdělávání správným krokem, o opaku je přesvědčeno 59,1 % dotázaných respondentů. Podporu inkluzi respondenti většinově vyjádřili jen ve třech regionech: Ve Zlínském a Jihomoravském kraji a v Praze. Odpovídalo 706 lidí.

Přesto novela školského zákona z roku 2015, která fakticky otevřela dveře inkluzivnímu vzdělání, způsobila poprask. Od loňského září totiž platí ustanovení, v němž se říká, že děti se zdravotním postižením či sociálním znevýhodněním mají nárok na podpůrná opatření, asistentem pedagoga počínaje a kompenzačními pomůckami konče. Stát za rok a čtvrt do této myšlenky investoval 1,4 miliardy korun. A další miliardy budou následovat, byť v letošním školním roce přešlo ze speciálních tříd do běžných škol pouhých 200 dětí. Rediagnostika žáků, které se učily podle již zrušené přílohy upravující vzdělání dětí s lehkým mentálním postižením, je ohraničena rokem 2018.

Teprve po tomto datu se ukáže, kolik dětí se reálně zapojí do hlavního proudu. Zavedení zákona do praxe musela tvrdě obhajovat současná šéfka resortu školství Kateřina Valachová (ČSSD). Proti inkluzi se postavil třeba prezident Zeman (jejímu spuštění chtěl zabránit i vetem další novely z roku 2016), ale také mnozí hejtmani a další politici za ČSSD.

InkluzeZdroj: Deník

„Jihlava je velký odpůrce nepřipravené inkluze. Tuzemský školský systém, kde praktické školy velmi dobře fungují, je nastaven zcela jinak," uvedl loni v únoru primátor Jihlavy Rudolf Chloupek (ČSSD). Vláda ovšem necouvla a v tomto bodě se opřela o moderní vzdělávací trendy ve vyspělých zemích i zkušenosti rodičů handicapovaných dětí. Každý, kdo v dospělosti neskončí na sociálních dávkách nebo ve vězení, se totiž společnosti vyplatí nejen hodnotově, ale i ekonomicky.

„Věřím, že v citlivých otázkách tohoto typu si přemýšliví lidé udělají dříve nebo později vlastní názor. Zdůrazňuji, že novela se týká potřeb všech dětí, tedy jak těch se zdravotním postižením, tak mimořádně nadaných," sdělila Deníku ministryně Valachová.

Vláda se zavázala, že připraví dlouhodobou strategii rozvoje vzdělání a bude usilovat o její podporu napříč politickým spektrem i odbornou veřejností. Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2020 přijala 9. července 2014. V ní se za prioritní cíl označuje výrazné snížení nerovností ve vzdělávání. Důležitým krokem k jeho naplnění bylo přijetí novely školského zákona v únoru 2015. Díky ní by se co nejvíc dětí se zdravotním postižením či sociálně znevýhodněných mělo začlenit do hlavního vzdělávacího proudu čili do běžných ZŠ. Nárok na podpůrná opatření vešel v platnost 1. září 2016.