Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu
TÉMA

Post Bellum

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. Vzpomínky zaznamenávají lidé z Post Bellum.

Rodina unikla smrti na popravišti, za život zaplatila cukrem. Pak přišla Osvětim

/PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ/ Během druhé světové války byla rodina Moťovičových kvůli svému židovskému původu pronásledována nacisty. Po kapitulaci Německa se její příslušníci stali terčem komunistů, a tak následně byla většina z nich donucena uprchnout na Blízký východ.

Vězněm v Německu i v SSSR. Příběh Vladimíra Bernáta, kterého semlely dějiny

/PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ/ Za druhé světové války byl Vladimír Bernát nuceně nasazen v nacistickém Německu. Po porážce Třetí říše prožil bezmála pět let v zajateckých táborech SSSR. A následně, v Československu, strávil ještě dva roky v Pomocném technickém praporu. Doslova ho semlely dějiny - stačilo, že se narodil ve špatné době na špatném místě.    

Vladimír Hradec pomáhal Mašínům. Komunisté ho za to poslali do uranových lágrů

/PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ/ Vladimír Hradec byl členem nejznámější protikomunistické odbojové skupiny kolem bratří Mašínů. Na jeho životě i osudu je velmi dobře vidět, jaký byl komunistický režim a proč je třeba slavit jeho pád.

Zápasník Cibulka přivedl bachaře k zuřivosti. Dvakrát po sobě spolkl moták

/PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ/ Jaroslava Cibulku komunistický soud poslal v roce 1951 na 22 let do vězení. Po měsících v Kartouzích, na Mírově a jáchymovském táboře Barbora se ocitl v příbramském uranovém lágru Bytíz. K útěku využil noční směny a výpadku elektřiny. Se dvěma spoluvězni ukradli náklaďák, prorazili s ním bránu a ujeli. Vozidlo dozorci prostříleli 70 kulkami. Vězně v kabině ovšem nezranili. Dostali se až na hlavní příbramskou silnici, ze které odbočili do lesa, kde se ukryli. Přinášíme druhý díl Příběhů 20. století o řeckořímském zápasníkovi, skautovi Jaroslavu Cibulkovi.

Zápasník Cibulka v uranovém lágru ukradl náklaďák, prorazil bránu a ujel

/PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ/ Františka Cibulku, kdysi proslaveného zápasníka v řeckořímském stylu, zatkla StB v červnu 1951. Obvinila ho z přípravy teroristických činů, sabotáže a velezrady. Do jeho odbojové skupiny se vmísil agent, bratr jeho přítelkyně. Po devítiměsíční samovazbě, vyhublý, psychicky i fyzicky ztrápený zápasník podepsal vykonstruované protokoly. Od soudu odešel s trestem 22 let vězení. Na uranovém lágru Bytíz s dvěma spoluvězni ukradli náklaďák, prorazili bránu a ujeli.

Dva československé osudy: jeden historik budoval komunismus, druhý emigroval

Před sto lety se zrodilo Československo, země tragických i nesouladných a protikladných individuálních osudů. Lidé, kteří se například shodli v jednoznačném odporu proti nacismu, se v letech 1945 až 1948, a zvláště po komunistickém převratu, často ocitli na opačných stranách politického života.

Inklinovali jsme k Rusku, vysvětlují komunisté. Chtěli prý pomáhat chudým

/PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ/ Do řad komunistické strany je přivedla inklinace k Rusku, respektive Sovětskému svazu. Bojem proletariátu proti kapitalistům chtěli prý jen pomoci chudým. Seznamte se s příběhy trojice Čechů, které zlákala idea komunismu.

Brečela jsem, aby to nebylo slyšet. Příběh dcery Václava Švédy ze skupiny Mašínů

Dne 25. listopadu 1953 přijelo do Pivína nedaleko Prostějova několik černých aut, obsazených policisty. Ludmile Zouharové (tehdy Švédové) bylo sedm let. Příslušníci Státní bezpečnosti sebrali v domě Švédových její matku stejného jména, a také děda Františka a strýce Vratislava. Pro strýce Zdeňka Švédu si dojeli do práce.

Brečela jsem, aby to nebylo slyšet. Příběh dcery Václava Švédy ze skupiny Mašínů

Dne 25. listopadu 1953 přijelo do Pivína nedaleko Prostějova několik černých aut obsazených policisty. Ludmile Zouharové (tehdy Švédové) bylo sedm let. Příslušníci Státní bezpečnosti sebrali v domě Švédových její matku stejného jména, a také děda Františka a strýce Vratislava. Pro strýce Zdeňka Švédu si dojeli do práce.

Strach ze zazvonění mě nikdy neopustil, říká Lustigová-Hnátová o transportu

Na podzim 1944 odjížděly z ghetta Terezín poslední transporty na východ, údajně „k pracovnímu nasazení“, ve skutečnosti však do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Od 28. září do 28. října bylo deportováno více než 18 tisíc lidí, z nichž přežilo pouze 1574 osob. Mezi deportovanými a přeživšími byla i Hana Lustigová-Hnátová s příbuznými.

Modlila se, aby nikoho neudala, když jí táhli StBáci na výslech. A ztratila řeč

/PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ/ Marii Chalupovou zatkla Státní bezpečnost v polovině roku 1949. Zrovna ukládala ke spánku děti v mateřské školce. Policisti jí oznámili, že za chvilku bude zpátky. Vrátila se za osm a půl roku. Ve vězení prožila obrovská muka, když jí vyšetřovatelé například lámali prsty přes tužky. Z vyšetřovny v Bartolomějské jí vyvedli zakrvácenou. Ošetřovali jí na hromadné cele spoluvězeňkyně prostitutky a zlodějky. 

Komunisté po únoru 1948 odvezli tátu z obchodu. Rok jsme o něm nic nevěděli

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle představíme příběh lékaře a divadelníka Josefa P. Skály. 

Příběhy 20. století. Někdy stačí říct: Dědo, vyprávěj!

Jaký přehled mají žáci a studenti o říjnu 1918, září 1938, únoru 1948 a srpnu roku 1968? Z výzkumu, který vypracovala agentura NMS Market Research pro Paměť národa mimo jiné vyplývá, že zlomové okamžiky našich dějin zná jen polovina mladých lidí do 24 let.

Emigrovala před normalizací. Když utíkala z Izraele do Londýna, hroutila se

Ze země po 21. srpnu 1968 odešly do exilu desítky tisíc lidí, mezi nimi i skoro celá rodina Evy Tolkovské. Všechny ty uprchlíky připravila moskevská politika, vojenská akce a následné počínání kolaborantské Komunistické strany Československa o domov. Jednou z nich byla i Eva Tolkovsky. Rozhovor, který je základem posledního dílu pořadu Příběhy 20. století, natáčeli dokumentaristé Paměti národa před dvěma lety v Izraeli, kde Eva žije.

Mikuláš Kroupa: V každém životním příběhu se najdou chvíle odvahy i pády

/ROZHOVOR/ Na pražském Dejvickém náměstí mohou lidé spatřit obrovské fotografie Josefa Koudelky, silné a dojemné výjevy ze srpna 68. Na výstavních věžích hledí tváře lidí i jejich příběhy z archivu Paměti národa, týkající se srpnové invaze. Pro ředitele neziskové organizace Post Bellum Mikuláše Kroupu, spolutvůrce projektu i spoluautora rozhlasového dokumentárního cyklu Příběhy 20. století, jde o srdeční záležitost. I proto, že sám pochází z disidentského prostředí a jeho otec, politolog a filozof Daniel Kroupa, byl signatářem Charty 77.

Postřeleného ho Rusové položili do křoví a čekali, až umře. Přežil

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku tak „bratrskou pomocí“ zabránily uvolňování poměrů v zemi a po pražském jaru přijely tanky a nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná výročí 50 let od invaze.

Lékař Skála o okupaci: Musel ji čekat skoro každý. Strach tady byl už od dubna

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle představíme skrze vzpomínky lékaře a profesora Josefa P. Skály a politologa Bohumila Doležala pocity svobody, které jsou spojeny s pražským jarem, a dále také i zmar z okupace a následné normalizace.

S ubrusem na koštěti šli horníci vyjednávat s vojáky, vzpomíná Miroslav Vaněk

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku tak „bratrskou pomocí“ zabránily uvolňování poměrů v zemi, po pražském jaru přijely tanky a nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná výročí 50 let od invaze.

Viděl jsem přistávat ruské Antonovy, vzpomíná režisér Václav Vorlíček

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku tak "bratrskou pomocí" zabránily uvolňování poměrů v zemi, po pražském jaru přijely tanky a nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná výročí 50 let od invaze.

Vděčnost vystřídala nenávist vůči Rusům, vzpomíná na srpen 1968 Eva Mašková

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku tak „bratrskou pomocí“ zabránily uvolňování poměrů v zemi, po pražském jaru přijely tanky a nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná výročí 50 let od invaze. 

Nechápali jsme, že jste se nebránili, říká bývalý sovětský voják

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku tak „bratrskou pomocí“ zabránily uvolňování poměrů v zemi a po pražském jaru přijely tanky a nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná výročí 50 let od invaze.

Příjezd Sovětů byl třeba, vzpomíná Ludmila Grafnetrová

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku tak „bratrskou pomocí“ zabránily uvolňování poměrů v zemi a po pražském jaru přijely tanky a nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná výročí 50 let od invaze.

Skaut namočil vlajku v krvi obětí okupace, další na ní skládali slib

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku tak „bratrskou pomocí“ zabránili uvolňování poměrů v zemi a po pražském jaru přijely tanky a nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná výročí 50 let od invaze.

Rozhlas jsem milovala, říkala reportérka, která hlásila při okupaci

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku „bratrskou pomocí“ zabránily uvolňování poměrů v zemi a po pražském jaru nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná 50. výročí invaze.

Komunisté jí vzali dítě i lásku. Julie Hrušková: Chtěla jsem proti nim bojovat

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle představíme životní příběh Julie Hruškové, která za "převaděčství a snahu zničit demokratické zřízení" strávila v komunistickém vězení jedenáct let. Při výslechu přišla o nenarozeného syna, jehož čekala s mužem, na kterého nikdy nezapomněla.

Jde o to, co kdo udělal. Ne, co si zapsal estébák, říkal bývalý vězeň Navrátil

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. Dnešní díl je pokračováním vyprávění Junáka Jiřího Navrátila o věznění za snahu o protikomunistický převrat v roce 1949 a následném vedení v seznamech StB jako tajný agent.

Do boje musíš jít s tím, že se to povede, říkal bývalý politický vězeň Navrátil

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. Dnešní díl vypráví skrze příběh Jiřího Navrátila o dramatických okolnostech kolem Pražského povstání a účasti členů Junáka na něm.

Maminka po válce přivedla opuštěnou Židovku a Němku. Všichni žili v harmonii

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. Krátce po osvobození Československa od nacismu přivedli rodiče tehdy desetileté Evě Lukášové novou „starší sestru“. Jmenovala se Ilse Eichnerová, byla to dcera židovských přátel a jako jediná z rodiny přežila holokaust. Evina matka dívku po válce hledala, našla a vzala ji do rodiny s prostým a laskavým konstatováním, že když už mají několik potomků, může bez obtíží přibýt další.

Jeden den nás komunisté vyhnali, druhý den zbourali dům, vypráví disident

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle představíme, jak komunistický režim zacházel s nepohodlnými rodinami. Viktor Parkán a jeho žena podepsali v 70. letech Chartu 77 a stýkali se s disidenty. Přijímali je ve svém domě v Řepčicích na Litoměřicku. Za to jim byl dům vyvlastněn a oni se museli i s třemi malými dětmi a minimálním odškodným odstěhovat.

Pašování i Coca-Cola. Život patří jen mně, vzpíral se Josef Wolf komunistům

V dnešních Příbězích pamětníků představíme životní cestu cyklisty, sportovní hvězdy a miláčka davů Josefa Wolfa. Úspěšný sportovec reprezentoval Československo na olympiádě i mistrovství světa. Měl peníze, dům, auto, ženu a dítě. Když ale na přelomu 50. a 60. let poznal svobodný svět na Západě, rozhodl se přivydělat si pašováním. V sedmadvaceti pak s celou rodinou utekl do Švédska.

Z Maďarska do koncentráku. Příběhy o přežití v táborech smrti

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle představíme příběhy dvou lidí, kteří po roce 1944 putovali kvůli židovskému původu z Maďarska do koncentračních táborů.

Raději si podřezat žíly než narukovat za komunismu. Máničky se StB neupsaly

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle představíme příběhy dvou mužů – kulisáků, mániček, disidentů, chartistů a později novinářů. Jak se vyhýbalo vojně? Jak chutnala svoboda? Jak probíhaly výslechy na StB? Odpovědi přináší příběhy Iva Mludka a Jana Krále.

Prostě jsme do transportu nešly, vzpomínají pamětnice. Skrývaly se i v chlívku

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění události a osobnosti 20. století. V dnešním díle představíme příběhy dvou žen smíšeného židovsko-křesťanského původu. Eva Grossmanová se jako malá holčička musela několik let skrývat. Přežila, následky si ale nese dodnes. Věra Duľová po transportu maminky do Terezína zůstala úplně sama. 

Mukl nesmí mít emoce. Nepřežil by s nimi, vypráví bývalý letec Antonín Zelenka

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle si představíme jednadevadesátiletého Antonína Zelenku, jenž popisuje, jak minulý režim nakládal s nepohodlnými lidmi. Podíváme se, jak se z vojenského letce stal vězeň, mukl a posléze účetní.

Mučilo ho gestapo. Československý generál Josef Bílý přesto nepromluvil

Deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten skrze autentická vyprávění připomíná historické události a osobnosti 20. století. Tentokrát připomeneme opomíjenou, ale významnou osobu Josefa Bílého, československého generála, zemského vojenského velitele v Čechách, oddaného vojáka prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka a prvního hlavního velitele Obrany národa.

Michal Prokop: Podpis Anticharty byl selháním, přesto ne tím největším

Seriál Příběhy pamětníků skrze autentická vyprávění připomíná historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle připomeneme zpěváka a hudebníka, zakladatele kapely Framus Five Michala Prokopa. V druhé polovině 60. let dosáhl slávy, kterou nezastavila ani začínající normalizace. Počátek pádu nastal v 70. letech, kdy se členové Framus Five rozešli a Michal Prokop přešel na pop music.

První rok mě vůbec nepustili k hostovi, vzpomíná český hoteliér Ivan Chadima

Seriál Příběhy pamětníků skrze autentická vyprávění připomíná historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle připomeneme úspěšného českého hoteliéra Ivana Chadimu. Hotelovou budoucnost mu určil špatný kádrový profil. Přesto se vypracoval a už na začátku kariéry mohl obsluhovat prominentní hosty včetně komunistického politbyra.

Pane, nezabíjejte mi tatínka, prosil chlapec z vypáleného Českého Malína

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle připomeneme osud Českého Malína, vesnice na Ukrajině, která byla za války vyrabována a vypálena jednotkami německého Wehrmachtu. Dodnes nikdo přesně neví, proč se tak stalo. 

Josef Lesák: Na Hradě proti nám vyběhl pluk esenbáků

Seriál Příběhy pamětníků skrze autentická vyprávění připomíná historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle připomeneme skrze vyprávění poslance Josefa Lesáka výročí únorového puče. 

Z místa učitelky ji komunisté vyhodili. Vrátila se až po 20 letech

Příběhem Jiřiny Čechové připomeneme dobu normalizace, kádrování, sledování komunistickou Státní bezpečností, ale také nové naděje, které přišly po sametové revoluci. Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. 

Setkání disidentů: Poláci odešli husím pochodem, Češi bloudili každý sám

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle si připomene spolupráci českých a polských disidentů, kteří se tajně scházeli v českých horách, aby diskutovali jak postupovat proti komunistickému režimu.

Pavla Wonku utýrali komunisté. Byl zřízený, celý se klepal, vzpomíná bratr Jiří

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle si připomene příběh Pavla Wonky, advokáta chudých, kterého uštvali čeští komunisté. Jeho a svůj příběh vypráví Jiří Wonka, který se dodnes snaží očistit bratrovo jméno.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT