Za tři čtvrtě roku se brněnská rodačka katapultovala z periferie mezi superstar, z průměrné hráčky druhé světové stovky v antukovou královnu. Za své dva tituly v Paříži si vydělala celkem skoro 1,69 milionů eur, v přepočtu téměř padesát milionů korun. K jejímu vzestupu jí paradoxně svým způsobem patrně pomohla i koronavirová pauza, která loni na jaře zastavila nejen tenisový svět. I když ještě na podzim klopýtala, už měla základ pro velký vzrůst. „Je to jen spekulace, ale asi mi pomohl čas. Byla jsem hodně doma s rodinou, mohla jsem strávit víc času s trenérem, který má další hráče v Brně a nemůže moc cestovat. Nelítala jsem hekticky z místa na místo kvůli rozdílnému programu ve dvouhře a čtyřhře,“ ohlížela se už dříve v rozhovoru pro Deník Krejčíková.

Pomohl jí taky mistrný kousek v českém tenisovém prostředí, letní turnaje pro domácí hráčky, kdy si Krejčíková mohla zahrát třeba proti Petře Kvitové. Zatímco české hráčky už se připravovaly na restart sezony zápasy v solidním tempu, tenistky z některých jiných zemích mohly maximálně cvičit v obýváku. „Díky těm turnajům jsem absolvovala kvalitní tréninky a zápasy s holkama, což by se mi jinak na turnaji nepodařilo. S Peťou Kvitovou nehraju každý den,“ lebedila si Krejčíková, která duel proti slavné krajance prohrála před rokem ve Stromovce 6:7 a 2:6.

Krejčíkové pomohol také přístup ke koronavirové situaci. Na rozdíl od některých svých soupeřek přistupovala k restrikcím kolem smrtící pandemie s respektem a pokorou, přitom i pro ní znamenalo zastavení tenisového kolotoče nepříjemný zásah do financí. „Nečekala jsem, že budu muset tak brzo sahat do úspor. Hlavně ať se situace rychle přežene a všichni jsou zdraví. Mám strach, abych nenakazila rodiče,“ pravila tehdy. Kvůli obávám z nákazy neodcestovala ani na loňské US Open, ačkoliv si na něm měla poprvé v kariéře zahrát hlavní soutěž a jen za účast vydělat v přepočtu přes milion a čtvrt korun.

Pro tenistku, která se do té doby musela na majory probíjet přes namáhávé tříkolové kvalifikace velké lákadlo. Bez přehnaných emocí přistupovala Krejčíková i ke tvrdé čtrnáctidenní karanténě letos v únoru při Australian Open, kdy teniste nemohli opustit hotelový pokoj, což někteří z nich nesli s těžkým srdcem. „Je to správné hlavně pro místní komunitu, když vím, čím si za poslední rok prošla. Je důležité, aby lidi byli zdraví a virus se tady nešířil. Je to podstatné i pro nás. Musíme udělat všechno pro to, abychom jako tenisté byli v pořádku a nepředstavovali riziko pro Melbourne,“ podotkla.

V době koronaviru si našla čas také na své koníčky. „Hodně času jsem trávila na zahrádce, pomohla jsem tam rodičům s nějakými věcmi. Snažila jsem se taky přiučit něčemu novému. Jezdila jsem na kolečkových bruslích, vyšívala, surfovala na internetu. Dívala jsem se na filmy, hlavně na české komedie,“ zmínila. Na koníčky nyní není prostor. Za tři týdny ve Francii Krejčíková vyhrála v Paříži a Štrasburku osmnáct zápasů, dvanáct v singlu a šest v deblu.

Už za dva týdny je na programu po roční odmlce slavný Wimbledon, kde si Krejčíková zahraje hlavní soutěž dvouhry poprvé v kariéře a dokonce jako nasazená. Na trávě přitom odehrála soutěžní zápas v singlu naposledy před čtyřmi lety, kdy taky v prvním kole kvalifikace zaznamenala svou jedinou výhru. „Chci dál hrát, dál se zlepšovat, abych na sebe mohla být hrdá. Zase to bude o tvrdé práci, protože bez ní to nepůjde. Budu stát nohama na zemi a pojedu dál. Budu se snažit dělat radost českým fanouškům, rodině a snaži si plnit další sny,“ potvrdila Krejčíková.