„Musel jsem všechno rychle zařídit a už v sobotu ráno jsme tam billboard s přítelkyní Kateřinou Holíkovou instalovali, aby to mělo co nejkrásnější efekt. Musíme si vážit lidí, které tady máme a něco dokázali. Sám sportuji a vím, jaká je to dřina. Mnoho lidí ani neví, že Tomáš Macháč pochází z Berouna,“ prohlásil rodák z Berouna Josef Mareš, který přišel s tímto nápadem.
Obrovskou radost prožívají v Berouně i rodiče Tomáše Macháče. „Billboard je nádherný. Někdo už poslal synovi fotku přes messenger a Tomáš byl dojatý. Hned nám fotku poslal. Ještě ten den jsme vzali auto a jeli se na něj podívat. Takže jsme billboard viděli na vlastní oči. Nádherný nápad. Ráda bych autorovi moc poděkovala,“ prohlásila dojatá maminka Tomáše Macháče. Podle ní reakce lidí a ohlasy na Tomášův úspěch jsou zatím největší, jaké kdy zažili.
„Jakmile vyjdeme z vrátek, vždycky někoho potkáme. Už ani nemůžeme vycházet z domu. Synovi jsme fandili s manželem z domova. Oslavu si necháváme, až přijede syn za měsíc z Ameriky. Pak to společně oslavíme. Ale i berounská radnice plánuje oslavy na náměstí Joachima Barranda, tak doufám, že to všechno syn stihne. Zdrží se jen dva dny, pak bude muset na Davis Cup do Španělska,“ prozradila Tomášova maminka. Podle ní se Tomáš těší, až se v Americe konečně vyspí. Ve Francii prý spal jen tři hodiny denně.
Z úspěchu bratra se raduje i jeho o devět let starší sestra Kateřina, která je úspěšnou trenérkou tenisu v Praze.
„Sama jsem na sportovní antitalent, šel mi jen skok do výšky. Manžel je ale všestranně nadaný, hraje fotbal, mohl by závodně lyžovat, ale tenis jsme nikdy nehráli. Až Kateřina začala od devíti let hrát tenis a jelikož jezdila na turnaje, Tomáš si začal sám pinkat o zeď. Jeho kariéra tedy začala díky jeho sestře,“ dodala paní Macháčová.
Na svého pilného studenta zavzpomínala i jeho třídní učitelka Dana Horáková ze Základní školy Wagnerka. „Tomáš byl velmi šikovný žák, i když měl hodně tréninků a do školy často nechodil. Byl totiž vicemistrem Evropy už na základní škole. Vždycky ale měl učivo doplněné a chodil do školy připravený. Vždy byl usměvavý, šikovný, kamarádský a moc prima kluk. Už jsem ho neviděla devět let. Učila jsem ho chemii a pamatuji si, že měl jedničku. Jeho třídní jsem byla od šesté do deváté třídy,“ řekla Horáková, která svému bývalému žákovi po celou dobu fandila.
„Tomáše jsem sledovala ve všech zápasech až do konce. Bohužel s Pavláskem to nevyšlo. Mohl mít medaile dvě, ale i tak hráli úžasně. Rádi bychom ho v září pozvali do školy, aby motivoval děti ke sportu. V červnu u nás byl Radko Gudas, který dětem přivezl ukázat medaili i pohár. Také navštěvoval naši školu, a teď k nám chodí jeho děti, když nejsou v Americe,“ uzavřela Horáková.