Věk nezastavíš. Omletá fráze, kterou po dlouhá léta smetával švýcarský král Roger Federer úspěšně ze stolu. Jeho soupeři postupně dávali svým kariérám poslední sbohem, on však zběsile sbíral jeden titul za druhým. 

Sakra, kde ten chlápek bere energii? Federerovy velkolepé návraty na kurty braly dech. Kdykoliv jej z cesty vykolejilo nějaké zranění, vždy se dokázal vrátit. A mnohdy ještě silnější. 

Za svou bohatou kariéru si dokráčel pro neskutečných 101 titulů v rámci podniku ATP, vyhrál dvacet grandslamů a mimo jiné je rovněž olympijským vítězem. Švýcar Federer získal všechno, na co si jen ukázal.

Portrét legendárního Rogera Federera s dvaceti grandslamy.Portrét legendárního Rogera Federera s dvaceti grandslamy.Zdroj: Pinterest

Hlava by chtěla, tělo však říká ne 

Ale ani to pro něj nebylo signálem, aby se časem v poklidu rozloučil v tom nejlepším. Sám sebe neustále udivoval, soupeře přímo deptal. Ať jste na place udělali cokoliv, na rodáka z Basileje to bylo pořád málo. 

Velký zlom však nastal v červenci 2019. Ve finále Wimbledonu vyzval švýcarský král srbského bojovníka Novaka Djokoviče a tehdy jako by snad dosud nezastavitelný vlak přeci jen vykolejil. 

Federer měl Srba doslova na lopatě, jenže ani to tentokrát nestačilo. Jeden z největších zápasů v dějinách tenisu tak po pěti hodinách prohrál. Titul putoval na Balkán a Švýcar opouštěl svůj milovaný Londýn naprosto zdrcený. 

Srbský tenista Novak Djokovič
Djokovič obhájil titul na Wimbledonu. V úchvatném finále udolal Federera

A od té doby už to zkrátka nebylo ono. Švýcara nelimitoval pouze docházející dech, ale rovněž stále častější zranění v koleni. Věci, které mu dříve přišly na kurtu jako rutinní záležitost, už tak všední v jeho podání nebyly.  

„Mám na kurtu spoustu nápadů, ale někdy už prostě nemůžu udělat to, co zrovna chci,“ povzdechl si Federer v červenci po bolestné „kanárové“ porážce ve čtvrtfinále Wimbledonu.

Austrálie padá, v ohrožení je i příští Wimbledon 

Probojoval se však mezi osm nejlepších na travnaté akci roku. V téměř čtyřiceti letech. Navíc po letech vleklých operací. Klobouk dolů. Nic víc není třeba.

Fanoušci švýcarského gentlemana napříč celým světem tak opět ožili nevídanou energií. Máme svého miláčka zpět. Federer ihned spěchal na další operaci a věřil, že tentokrát bude rekonvalescence rychlá jako jeho tehdejší nástup mezi tenisovou smetánku. 

Jenže se tak vůbec nestalo. Světlo na konci tunelu okamžitě zhaslo a vidina lepších zítřků zmizela v nedohlednu. Zákrok v oblasti menisku se dotkl i chrupavky, což si nyní vyžádalo dlouhé měsíce odpočinku. 

Účast v Austrálii tak nepřipadá v úvahu. A otazníky nyní visí rovněž nad jeho startem v All England Clubu. „Pravdou je, že bych byl hodně překvapený, kdybych hrál už ve Wimbledonu,“ přiznal. 

Letos zvládl odehrát jen 13 zápasů, kolik jich stihne odehrát v roce následujícím, je stále ve hvězdách. Dříve než na jaře se však na kurty rozhodně nepodívá.

Roger Federer po vyřazení mává fanouškům.
Smutný konec legendy? Federer „doma“ devátý titul nezíská, loučil se kanárem

Ještě jeden poslední comeback, prosím 

I přes všechny nepřízně osudu zůstává věčně usměvavý Švýcar optimistou. „I když vím, že se blíží konec, chci stále ještě zkusit hrát velké turnaje. A je jedno, jestli to bude ve čtyřiceti nebo jednačtyřiceti,“ řekl s úsměvem. 

Nečeká ho však nic lehkého. Do konce roku povinná rekonvalescence, teprve v lednu bude moct koleno zatížit k lehkému pohybu. A o pobíhání s raketou v ruce zatím nechtějí doktoři ani slyšet. A rovněž Roger zůstává opatrný. 

„Svět se nezhroutí, když už si nikdy nezahraju finále grandslamu. Mým posledním snem je, abych se ještě jednou vrátil. A já stále věřím, že se tento zázrak doopravdy stane,“ dodal. 

A v tento zázrak nyní doufají nejen ti, kteří jej milují, ale rovněž ti, kterým v životě sebral nejednu cennou trofej. Vlastně celý tenisový svět.