Grandslamový šampion Krajicek: V současné éře bych Wimbledon nevyhrál

Minulý týden se posledně jmenovaný objevil na Štvanici v roli trenéra talentovaného krajana Tima van Rijthovena. V exkluzivním rozhovoru pro Deník promluvil o vztahu k domovině svých rodičů, současném tenise či životě po aktivní kariéře.

Jak často se dostanete do Česka, kde žije váš otec?
Snažím se přijet párkrát do roka. Táta se teď hůř hýbe, takže jsem tu častěji, jinak jezdil i on za mnou.

Berete Prahu jako druhý domov?
Mám ji rád, je krásná. Teď jsem z ní viděl asi nejvíc od dětství. Když jsem byl na večeři, přišlo mi okolí povědomé a od táty jsem zjistil, že kousek odtamtud bydlela babička. Tak jsem se šel na dům podívat. Bylo hezké zavzpomínat. Mám v Praze rodinu, takže je pro mě speciální, ale neberu ji jako druhý domov.

Naděje Rikl. Geny pro čtyřhru zdědil po otci

Co vy a čeština?
Umím číst, ale nezvládám nic napsat. Rozumím tak devadesát procent. Akorát když se táta dívá na nějaký program, kde je celý den politika, tak je to nemožné. Je to holt těžké, když jazyk nepoužíváte. Nejlépe jsem mluvil, když mi bylo asi třináct. Teď už se nedokážu tak dobře vyjádřit.

Stále si uchováváte vzpomínky na vítězný Wimbledon v roce 1996?
Jak jde čas, je jich méně a méně. (směje se) Každý návrat do Wimbledonu je pro mě ale speciální. Zvou všechny šampiony na turnaj a po něm si mohu na trávě i zahrát, protože jsem členem klubu. Trofej mám jako jednu z mála vystavenou, ostatní jsou v krabici.

Změnil se tenis hodně od doby, kdy jste hrával?
Hráči jsou v lepší fyzické formě, nejen silnější a rychlejší, ale jsou i schopní se o tělo lépe starat. Přijde mi, že je méně zranění, takže mají delší kariéry. Hodně se hraje od základní čáry, což ale není chyba tenistů. Povrchy se zpomalily, odskoky jsou větší. Nemyslím to negativně, každopádně styl servis-volej mi chybí. Za mých dob byly výměny na trávě o třech čtyřech úderech. Nedávno jsem se zúčastnil exhibice a první výměna měla pětadvacet úderů. Všechno se posunulo. Jsem rád, že jsem hrál tehdy, protože s Djokovičem a Federerem bych asi Wimbledon nikdy nevyhrál. (směje se)

Co říkáte na současnou situaci, kdy i po třicítce vládnou Nadal, Federer či Djokovič?
Je dobré, že Roger a Rafa jsou stále nahoře, protože to bude trvat už jen tak rok či dva. Novak by mohl vydržet trochu déle, pokud zůstane zdravý. Na druhou stranu by bylo skvělé, kdyby někdo z nastupující generace dokázal uspět na grandslamu, ale možná mají kluci stále příliš respektu. Poslední dva roky dominovali velikáni, ale nechci dělat předpovědi, jestli to tak bude i dál. Mohou další dva roky vyhrávat nebo může být najednou konec. Dříve, nebo později ale přijde nástup mladých.

Tenisté zuří, policie rozdává botičky na pražské Štvanici

Komu z nich věříte nejvíc?
Mám rád Zvereva, který se však trochu trápí na grandslamech. Někdo mi říkal, že letos na French Open poprvé porazil hráče z nejlepší padesátky, čemuž se mi nechtělo věřit. Už přes rok je mezi nejlepší čtyřkou, což je obdivuhodné. Vyhrál turnaje Masters, tak vás napadne, proč mu to tak nejde i na největších turnajích. Právě jemu však nejvíc věřím, že by jich mohl vyhrát několik a stát se jedničkou. Hraje vyrovnaně.

Napadá vás ještě někdo další?
Skvělou hru předvádí Krygios. U něj je to nahoru dolů, může ale pár velkých turnajů vyhrát. Je však těžké hledat nového Nadala nebo Federera.

Zdá se, že se udržujete ve formě. Hrajete tenis často?
Ani ne, spíš se snažím chodit do posilovny každý den zhruba na hodinu a půl. Ale děkuji za kompliment. (usmívá se) Nemám disciplínu, co se jídla týče, takže musím cvičit. Na tátovi totiž vidím, co se stane, když člověk přestane a přitom rád jí. (směje se)

Chybí vám aktivní kariéra?
Chybí mi pohyb na kurtu. Když vidím, jak hráči kloužou, tak si říkám, jak to bylo fajn za starých časů. Měl jsem však operovaná obě kolena, tenis už tolik nezvládám. Ale je mi šestačtyřicet, nestěžuju si.

Berdychův návrat? Motivací by mohl být grandslamový úspěch

Užíváte si koučování?
Když se hráči daří a bojuje, tak je trénování zábava. Když se mu tolik nevede a ztrácí sebevědomí, potom je to těžké. Přemýšlíte, jak mu ho dodat zpátky. Je ale hezké, když vidíte pokroky. Tim je navíc milý kluk a tvrdě pracuje.