Od doby Freda Perryho 72 let marnosti, smůly a smutku! Příliš dlouho čeká britský tenis na šampiona z Wimbledonu.

Až za šest dní vypukne v Londýně na posvátné trávě dvoutýdenní show, bude pro domácí fandy otázka číslo položená jednoznačně: Dokáže to konečně Andy Murray?

První malinký krůček naznačuje: Není to vyloučené. Vizitku o své formě poslal soupeřům skvostnou. Podmanil si generálku v Queensu, kde ve finále zdolal Američana Blakea 7:5, 6:4.

Pro zajímavost. Tento turnaj nevyhrál žádný Brit 71 let… Možná kousek symboliky. Nebo předzvěst senzace?

„Jestli můžu dobýt Wimbledon? Nemyslím, že je to nemožné,“ prohlásil bez ostychu třetí hráč žebříčku ATP.

Murray se ocitne na stejném jeviští pod stejným tlakem, pod jakým byl před časem Tim Henman. Tenisoví příznivci těžko mohou zapomenout na jeho marný každoroční boj mezi léty 1994–2007.

Čtyřikrát hrál semifinále, čtyřikrát čtvrtfinále. Více však Henman i přes velkou podporu v All England Clubu nedokázal. Jeho styl servis - volej k triumfu nevedl.

Co nyní jeho následovník?

„Do každého turnaje jdu s vědomím, že ho můžu vyhrát. Wimbledon nevyjímaje. Už podnik v Queensu pro mě byl velmi speciální. Tim Henman se zde snažil mnoho let a nezvládl to. O to je pro mě tento triumf cennější,“ rozplýval se, zatímco ve Velké Británii se kolem čerstvě dvaadvacetiletého Skota strhla obrovská vlna zájmu.

„Vím, že tlak na mě bude nesmírný, ale nenechám ho na sebe působit. Hodím ho za hlavu.“

Murrayho hlavní konkurenti jsou jasně daní. Pětinásobný vítěz Federer, s nímž má Brit skvostnou bilanci 6 výher – 2 porážky, loňský vítěz Nadal (pokud bude fit) a na trávě nevyzpytatelný Djokovič.

„Pokud chci vyhrát, Federera s Nadalem budu muset asi porazit oba. A to je strašně těžké,“ je si vědom rodák ze skotského Dunblane, který jako malý kluk málem přišel o život při masakru na jeho základní škole.

V roce 1996 právě v Dunblane pomatený žák Thomas Hamilton postřílel na škole šestnáct spolužáků, učitele i sám sebe. „Když si to uvědomím, je mi z toho zle ještě dnes. Přesně si to nepamatuji, byl jsem příliš malý, ale bylo to úplně strašně,“ vzpomínal před časem Murray, který byl tragédii přímo přítomen.

Nyní má před sebou daleko příjemnější věc. Pokusit se splnit sen Velké Británie, která ho prosí: „Vyhraj pro nás Wimbledon!“