Jsme v klidu, proto hrajeme finále, řekl Dlouhý

Bylo to drama jako od Hitchcocka. Měli pět mečbolů, ale neproměnili je. Nakonec si však Lukáš Dlouhý s Leanderem Paesem přece jen padli vítězně do náruče.

Česko-indický pár si zahraje na French Open ve finále! V semifinále vyřadili první nasazené Nestora se Zimonjićem po obrovské bitvě a nervech dvakrát 7:6.

Poprvé jste porazili tyto silné soupeře. Co bylo rozhodující?

Paes: Týmová práce! V minulosti jsme je několikrát málem porazili, ale lépe týmově to zvládli oni. Teď byl zápas jiný. Nedělali jsme na sebe s Lukášem přehnaný tlak. Podporovali jsme se, byla zábava, což je nejdůležitější. Nedali jsme čtyři mečboly za stavu 5:4 a 6:5, ale šli jsme dál. Nedělali jsme si z toho hlavu. Relaxovali jsme.

Opravdu to s vámi nezamávalo psychicky?

Dlouhý: Někde vzadu v mysli to bylo. Na servis Zimonjiće jsme mohli zápas ukončit, on nebyl jistý v kramflecích, ale museli jsme hrát dál.
P.: Nejdůležitější je, že se zlepšujeme jako tým. Učíme se nové věci. Bavíme se, tvrdě pracujeme.
D: Je neskutečné, že jsme je poprvé porazili. Velký průlom. Už víme, že to dokážeme. Loni jsme s nimi prohráli v semifinále Wimbledonu 6:8 v pátém setu, v Torontu dvakrát 6:7. Tak sláva. Konečně.

Dvakrát jste hráli na grandslamu semifinále, podruhé jste ve finále. Už kolem titulu kroužíte poměrně dlouho, že?

D.: Grand Slam je nejtěžší turnaj, ale uděláme vše pro to, abychom bilanci zlomili. Ale když se triumf nepovede, tak se svět nezboří a budeme bojovat, abychom to dotáhli někdy jindy.

Je pro vás výhoda, že prohráli bratři Bryanové a ve finále vás čekají Jihoafričan Moodie s Belgičanem Normanem?

D.: Určitě museli hrát výborně, když je porazili. Možná nám to psychicky pomůže, ale hlavní je, abychom finále zahráli dobře.
P.: To mě vůbec nezajímá. Když chcete vyhrát Grand Slam, musíte porazit každého. Fakt, že ti kluci porazili Bryany, znamená, že jsou ještě nebezpečnější. Musíme hrát dobře.
D.: Leander rozumí česky, proto říká to samé, co já (směje se)

Co umíte říkat česky?

P.: Chcete slyšet slušné věci? Nebo neslušné? (směje se) Jak se máš? Dobrý, díky, dobrý den… Ty vole.

To už vás učila Martina Navrátilová, když jste spolu hráli mix?

P.: Ta mě učila říkat ještě úplně jiný věci, ale ty už opravdu nevyslovím.

Je vám 36 let. Jak dlouho ještě plánujete hrát?

P.: Vedle Lukáše mládnu. Rád s ním hraju, je nejvíce talentovaným hráčem na světě, a teď se to projevuje. Jen si některé věci v tenise moc bere. Vyvíjí na sebe zbytečný tlak, nyní se v tomto směru zlepšuje. Jak dlouho vydržím? Už nejsem daleko od čtyřicítky. Uvidíme.
D.: Má se se mnou dobře. Zajdeme na večeři, dáme si večer kari a jsme v klidu (plácnou si dlaněmi).

Kolikrát jste byl v Praze?

P.: Mnohokrát. Jedno z nejhezčích měst na světě. Prý máte i výborné pivo, ale já se alkoholu ani nedotknu, takže nevím.

Co by mohlo platit na Moodieho s Normanem ve finále?

D.: To je otázka na mého partnera, protože on dělá veškerou taktiku.
P.: Vypadám chytře, ale nejsem. Taktika zní: eso, eso, eso, eso. Výměna stran. Vítězný return křížem, vítězný return po lajně, pak ještě jeden po lajně a pak return křížem. Pořád dokola (oba se smějí).