„Můžu říct, že jsem jí naprogramoval své trenérské DNA. Přál jsem si, aby hrála jako Roger Federer, aby produkovala tento styl. Věřím, že šest let práce teď ukazuje, že šlo o dobrou cestu,“ říká 43letý rodák z Havířova Pavel Šnobel. V otevřeném rozhovoru pro Deník mluví také o tom, proč ho mrzí konec vzájemné spolupráce v roce 2016.

S Karolínou Muchovou jste začal spolupracovat v roce 2010. Už tehdy měla tak rozmanitou hru a šel vidět její přirozený talent?
Já slovo talent moc nemám rád. Její plus bylo, že měla spoustu nahráno z mladších kategorií. Když jsem ji v jejích 14 letech přebíral, rok nehrála tenis a měla zdravotní problémy. Podal jsem jí ruku a začal se jí věnovat. Budoval jsem její styl. To, co dnes hraje, je šest let naší práce. V tomto věku se na hře tenisty trenér podepisuje nejvíc. Pokud byste dnes řekli Sabalenkové, ať hraje servis-volej nebo čopy, bylo by velice těžké to tu holku naučit.

Karolína Muchová slaví postup do finále Roland Garros
Senzační obrat. Muchová je poprvé ve finále grandslamu: Ani nevím, co se stalo

Jak začala vaše spolupráce?
Řeknu vám pravdu. Když jsem končil svou tenisovou kariéru, vzal jsem si Káju pod křídla. Ve Frýdku-Místku jsem tehdy v roce 2010 rozjížděl svůj klub. Řekl jsem si, že Káji věnuji nejvíce času a udělám z ní světovou hráčku. Frýdecko-místecký klub pak musel zaniknout, tak jsme se přesunuli do Přerova díky panu Huťkovi a TK Precheza Přerov. Od té doby, kdy v osmnácti letech vyhrála Pardubickou juniorku, jsme dva roky trénovali v Přerově. To bylo pro ni strašně důležité období.

V čem bylo období, kdy trénovala v Přerově, tak důležité?
Podepsala v osmnácti letech smlouvu s mým kamarádem, panem Honzou Netalem, který bohužel loni v zimě umřel. Byl to kontrakt, o kterém se hodně napsalo. I Karolína mluvila o tom, že šlo o nevýhodný kontrakt, ze kterého se musela vyplácet. Ale pro ni šlo o absolutně výhodný kontrakt. Dodnes mě mrzí, že se tohle používá, protože je to lež.

Ani mi nepoděkovala

A jak to tedy s nevýhodným kontraktem podle vás bylo?
Když se mnou v osmnácti vyhrála juniorku a měla žebříček WTA de facto nula, nezvonili u ní žádní sponzoři, nikdo z Prostějova nevolal, že by ji chtěl, že má talent a něco jí nabízel. Já jsem ji připravoval, dal do ní spoustu peněz i energie, než jsme se vrhli do ženského tenisu. Pan Netal byl ten, kdo to financoval dva roky. Mrzí mě, že jsem si pak četl nějaké články, když jsme v roce 2016 ukončili spolupráci.

Proč jste spolupráci ukončili?
Tehdy, vlastně za mými zády, za ní přišli lidé jako byl právě pan Miške (současný trenér Muchové, pozn. red.). Kája měla těžké období a začali ji přesvědčovat, že nejlepší bude, když vymění mě. Kája pak přestala, řekněme, poslouchat a ani mně nebo panu Netalovi nepoděkovala. Nevážila si toho, jak jsme jí pomohli.

Petra Kvitová
Soumrak tenisových třicátnic? Jak se české stálice snaží zastavit čas

Takže když dnes vidíte bývalou svěřenkyni takto vysoko, má to pro vás i trošku hořkou příchuť?
Já mám rád pravdu. Je to choulostivé téma. Můj osobní názor je, že Kája Muchová už ve finále grandslamu mohla být možná v 21, 22 letech. Ta spolupráce fungovala. Má moje DNA, moji taktiku. Když Barbora Krejčíková vyhrála Roland Garros, všichni se divili, kde se najednou vzala. V roce 2019 jsem jí předal tohle DNA také, když byla kolem 230. místa a chtěla jít do stovky. Bára mě tehdy poprosila, abych jí pomohl, protože viděla, kam jsem Káju dostal, když o ní nikdo nevěděl. Že někdo řekne, že má talent? Dnes máme takových holek v jednom ročníku deset. Potřebujete ale zázemí, finance i dobrého trenéra.

Mluvíte o vašem DNA, stylu Rogera Federera. Můžete být konkrétnější?
Jde o know-how, taktiku. Hráč ví, kam v dané situaci hrát. Dnes už i odborníci srovnávají Krejčíkovou s Muchovou. Když se například podíváte, jak Barbora vyhrála Roland Garros a jak dnes Karolína používá kicky ven z dvorce do bekhendu, pak hraje forhend inside-out – to jsou naučená schémata, která tyto hráčky dodržují a hrají v určitých situacích. Přesně vědí, kam servírovat, kam returnovat. Není náhoda, že Kája Muchová i Bára Krejčíková hrají čop, mají obě výborný volej, dobrou obranu a dobře returnují.

To zní skoro jako perpetuum mobile na vítězství…
A já tomu taky tak říkám. Chci jen poznamenat, že základ jsem jim dal dobrý. Díky onomu DNA se zkrátka vyhrává. Mám teď další svěřenkyni a těším se, že za pár let tam bude taky.

Stefanos Tsitsipas. Ilustrační snímek
Prokletý melatonin. Ospalý Tsitsipas usnadnil Alcarazovi postup v Paříži

Povídejte, koho dalšího můžeme očekávat ve finále Roland Garros?
Je to Valentýna Bendová, má patnáct let, je ze severní Moravy a trénujeme v Ostravě. Začínám si ji připravovat úplně stejně na nejvyšší úroveň, jako jsem připravoval Káju Muchovou.

Na závěr jasná otázka. Vyhraje Karolína Muchová French Open?
I když naše spolupráce skončila, pořád jí to moc přeju. Stejně tak to bylo i u Báry. Pokud bude hrát tak jako v semifinále, bude používat čopy, náběhy, dobře servírovat a nehrát na jeden, dva údery, věřím, že to vyhraje. Když odešla od pana Miškeho, přijde mi, že se její hra rozbila. Proto spadla v žebříčku. Měl jsem pocit, že přichází trenér, který ji učí hrát na dva údery. To Kája Muchová neumí. Není to Petra Kvitová nebo Karolína Plíšková. Musí hrát čop, kraťásek, servis-volej a kreativně jako Roger Federer. Proto si myslím, že může vyhrát několik grandslamů, ne jenom jeden.