Co říkáte tomu, že se s letošní sezonou loučíte před domácím publikem jako vítězka Fed Cupu, navíc jako týmová jednička?
Jen jsem snila o tom, že bych ukončila sezonu tímhle způsobem. Celý ten týden jsem si užila, znamená to pro mě strašně moc. Vůbec jsem nečekala, že bych mohla být jednička, vždyť jsou tam přede mnou dvě tři lepší hráčky. Ale zničehonic jsem byla v nominaci první.

S Keninovou jste hrála skoro čtyři hodiny, čelila jste mečbolům, bojovalo se o každý míček. Bylo hodně těžké to ustát?
Bylo to pro mě hrozně těžký. Vždycky když jsem si říkala, že už hraju skvěle, tak se to zas úplně otočilo. Nemůžu uvěřit, že jsem to zvládla. Z publika i od týmu jsem cítila velkou podporu, atmosféra byla neskutečná.

V sobotu jste říkala, že jste nebyla tak nervózní, jak jste čekala. Co dnes?
Byla jsem strašně nervózní, postupně mi i docházely síly. Přitom si myslím, že mám docela dobrou kondici. O to víc musím poděkovat fanouškům, že mi tak pomohli.

Letos jste toho vyhrála spoustu, je pro vás velká výzva to obhájit?
Příští rok pro mě bude taková zkouška, protože cíle tam mám vyšší. Snad se to povede. A jaké cíle? To se neříká.

Před finále jste si chválila, že můžete chodit po Praze a nikdo vás nepozná. Nemyslíte, že se to teď změní?
To nevím. Zkusím se zase projít a uvidím. (smích)