O rok později hrála usměvavá Češka ještě semifinále Australian Open a Roland Garros, jenže pak se začala na grandslamech z bojů o tituly vytrácet. S čestnou výjimkou druhého wimbledonského vítězství v roce 2014 nepostoupila v posledních třech letech na žádném jiném grandslamu dál než do čtvrtfinále.

Ne snad, že to by to byla taková bída - naopak. Kvitová se stabilně drží v první desítce žebříčku, vyhrává turnaje, měla lví podíl na čtyřech českých triumfem ve Fed Cupu. Přesto se tu na mysl vnucuje jedno ALE.

Rodačka z Fulneku v sobě totiž skrývá nesmírný potenciál, jen ho naplno uvolnit a pustit správným směrem. Ne vždy se to daří. Zatímco někdy Kvitová na kurtu připomíná nemilosrdného predátora (a pak může porazit kohokoli), jindy bojuje především sama se sebou.

„Určitě pořád cítím motivaci," tvrdí Kvitová.

Po vyřazení z letošního Australian Open už ve druhém kole se rozhodla ukončit dlouholetou spolupráci s trenérem Davidem Kotyzou, který po jejím boku pracoval sedm let. Slavili spolu spoustu úspěchů, ale podle nejlepší české tenistky přišla doba na změnu. „Věděla jsem, že potřebuju nějaký nový impuls," řekla novinářům v Praze před odletem na fedcupové utkání v Rumunsku.

Agresivní hra na hraně rizika

Hlad a instinkt dravce - to jsou vlastnosti, bez nichž se sebetalentovanější tenistka neobejde, pokud chce vyhrávat grandslamy. Kvitové tyto atributy podle expertů někdy chybí. „Musí dostat do tenisu větší chuť," míní například bývalý tenista a trenér Jan Kukal.

U Kvitové se k psychické nestabilitě (kolik jen zápasů se slabšími soupeřkami si prohrála sama?) připojují i zdravotní problémy. Hlavně loni prodělaná mononukleóza její fyzičce rozhodně neprospěla, což se pak projevuje i na sebevědomí na kurtu. Kvitová přitom potřebuje hrát agresivně a na hraně rizika, to je styl, který jí přinesl úspěchy.

Návrat k vítěznému receptu by měl patřit k hlavním úkolům nového kouče.

Kdo jím bude? To Kvitová zatím neví. Hledá, ale nespěchá. „Takových, kdo by mi vyhovoval jak lidsky, tak tenisově, moc není. Jsem trochu atypická, protože jsem hodně citlivá a vnímám toho člověka povahově, takže tím se výběr zužuje," prozradila Kvitová s tím, že chce mužského trenéra.

Raději z Česka, ale v případě potřeby by se nebránila ani hledání v zahraničí.

Z někdejší plaché dívky, vyjukané cirkusem po prvním triumfu na Wimbledonu, se během let stala ostřílená profesionálka. Ví, co chce a jak toho dosáhnout. Vyšvihne se zpátky na vrchol?