Lindo, jak osobně hodnotíte rok 2023 po sportovní stránce?

Bylo to hodně nahoru a dolů. V Adelaide jsem podala životní výkon, ale nezvládla jsem na něj navázat v dalších zápasech. To se stává, v průběhu roku jsem měla problém s technikou. Tyhle detaily sice moc lidí nevnímá, ale nás tenisty zajímá každá maličkost. Se svým tenisem se občas peru, ale v zápase dokážu předvádět to, co mám. A umím vyhrávat.

Takže práce na technice je nyní cílem číslo jedna?

Je to tak. Ještě nemám dost roků, abych měla celou hru usazenou, abych hrála stejně na jednom a pak na dalším turnaji. Vždy je to hodně o tom, jak mi sednou podmínky. Pořád existuje spousta faktorů, která mě můžou ovlivnit.

S hlavou ale problémy nemáte, že? Vy na kurtu na svůj věk působíte neuvěřitelně klidně a suverénně. Pořád nepotřebujete mentálního kouče?

Ne, mentálního kouče stále nemám a doufám, že v nejbližší době ani mít nebudu (úsměv). Pomáhám si nejvíc sama. Nikdy jsem s tím neměla problém, je dobře, že se nic nemění.

Nezakouslo se vám do hlavy ani to, když jste musela během roku čelit nechutným útokům anonyma, který vám přál smrt či rakovinu?

Vůbec se to nezakouslo (smích). Já si z toho naopak dělala srandu, že takoví lidé vůbec jsou a stojí jim za to mi něco takového psát. Popravdě? Mně takové zprávy chodí každý den. Když hraju, nebo nehraju, když vyhraju, nebo prohraju. My tenisté jsme si na to tak nějak zvykli a řekla bych, že hodně z nás si to vůbec nebere.

Nedlouho poté jste však předčasně musela ukončit sezonu. Na začátku října v Pekingu jste nenastoupila po výhře v prvním kole do souboje s Ostapenkovou. Co přesně se stalo?

Dostala jsem v Asii střevní virózu. Byla jsem tam poprvé, asi jsem si na to jídlo úplně nezvykla. Chtěla jsem tam původně odehrát další dva turnaje. Ty jsem hned odpískala, ať tam nestrávíme zbytečně moc času. Člověk se přeci jen uzdravuje rozhodně lépe doma než v Číně. Vrátila jsem se do Česka a hrála jen družstva.

V Číně je čína jiná

Takže čína v Číně je o něčem jiném než v některé z přerovských a českých restaurací?

To je fakt hodně jiné. Mám ráda asijskou kuchyni, ale tam je to opravdu něco jiného (smích).

Celkově rok musíte hodnotit pozitivně. Podařilo se vám posunout dokonce do první čtyřicítky. Máte v hlavě číslo na příští rok?

Kdyby to šlo hodně dobře, tak třicítka nebo pětatřicítka, přestože už jde o hodně nízká čísla, rozhodně nejsou nereálná. Myslím, že už tento rok jsem prokázala, že můžu hrát s holkama, které jsou v top 10, 20 i 30. Teď už záleží na mně, jestli se tam dokážu posunout a být konzistentní.

Taky jste poprvé reprezentovala v Billy Jean King Cupu. Je i tohle motivace? Českých hráček je v elitní padesátce hned osm, vnímáte i tuhle konkurenci?

Někde v koutku v hlavě tam možná každá máme, že pokud neobhájíme body, druhá nás hned předběhne. Hlavní jsou ale naše osobní pocity a výkony, takže se moc nesoustředíme ani na ostatní soupeřky kolem nás.