Karolína Muchová při své fedcupové premiéře rychle setřepala nervozitu a zářila jako tenisová kometa. Kanaďanku Rebeccu Marinovou zničila výsledkem 6:3 a 6:0.

„Na začátku celého týdne jsem netušila, že to takhle dopadne, ale přála jsem si to, takže jsem moc ráda,“ hodnotila dvaadvacetiletá olomoucká rodačka svůj reprezentační debut.

Na kurt vás vyprovázel bouřlivý týmový rituál: na plno hrála písnička Parní stroj, pak zazněl mohutný pokřik. Co jste tomu říkala?

Ještě jsem to nezažila. Já jsem se tomu trošku smála, je to sranda. Ale určitě mě to nabudilo, je to dobrý rituál. Písničku jsem si ale já sama nevybírala (smích).

Jaké další rituály vás během celého týdne překvapily?

Je to tolik věcí… (usmívá se). Je toho hodně nového a všechno je pozitivní. V šatně máme například vylepené koláže z fotek a já tam jsem jako Kill Bill.

Co bylo při vaší premiéře nejtěžší?

Začátek zápasu. Když jsem se začala rozehrávat, tak jsem cítila v těle nervozitu. Docela rychle to ze mě ale spadlo a pak jsem se už rozšvihala. Od stavu 4:3 jsem už zápas měla pod kontrolou.

Neměla jste potíž se zataženou střechou, přes kterou nepříjemně prosvítalo slunce?

Jeden dva gemy, kdy jsem byla na té horší straně, svítilo tak, že nešlo moc vidět na servis. Ale potom se slunce posunulo a už to bylo v pohodě.

Pomáhala vám v průběhu zápasu soupeřka stále častějšími chybami?

Bylo to pro mě dobré (usmívá se). Ona mi potom hodně pomáhala, protože je to taková střelkyně. Pálila to zprava, zleva. Já jsem se to snažila držet ve hře a tím mi ona pomohla.

Za celý zápas si Marinová udržela jediné podání. Jaká byla vaše zbraň na příjmu?

Věděla jsem, že má dobrý servis, že hraje přímky a rány. Ale tohle je antuka, takže jsem si stoupla dozadu a všechno jsem měla na ruce – míče jsem jí liftovala zpátky. Nakonec to tím pádem od ní byl příjemný servis. Když netrefila eso, tak se mi dobře returnovalo.

V čem jste byla lepší?

V pohybu, snažila jsem se měnit rytmus hry – hrát kraťas, čop – a platilo to.

Jak se vám hrálo v bouřlivé atmosféře?

Když jsem si sedla na lavičku, tak jsem kapitána vůbec neslyšela. Byl to fakt blázinec, ale žene to dopředu.

Kolik vašich blízkých jste měla na tribuně?

Taťka, mamka, kamarádi, přijel i manažer. Brácha to podle mě nestihl (Filip Mucha byl v sobotu dopoledne s fotbalovým týmem Prostějova v Pardubicích, pozn. red.)

Může vás zvládnutá fedcupová premiéra posunout zase o kus dál?

Teď už to ze mě spadlo a jsem ráda, že se mi povedlo na domácí půdě vyhrát. Asi bych radši hrála první zápas v zahraničí, byl to tlak, na který nejsem zvyklá, ale pak to ze mě spadlo.