Jeho otec David patřil k předním deblistům. Dvakrát se dostal do finále grandslamu a posbíral třicet turnajových titulů. Umění pro čtyřhru po něm zřejmě převzal i jeho syn. Patrik ji totiž před dvěma lety vyhrál mezi juniory na Roland Garros a byl ve finále také na Australian Open.

„Debl mě baví, což je základ úspěchu. Jinak moc nevím, proč jsem v něm měl lepší výsledky než v singlu. Asi jsem ale podědil nějaké geny po tátovi,“ usmívá se český talent.

„Dvouhra je však nadále na prvním místě,“ dodává i přes úspěchy, které posbíral s různými parťáky.

Tento týden se Rikl představil na domácím turnaji v Praze, kde si připsal prémiérové vítězství na okruhu ATP. Po několika úspěších na podnicích Futures se mu podařilo prorazit i o patro výše. Na štvanickém challengeru měl dobře nakročeno také v osmifinále, ale s Matsem Moraingem nakonec prohrál 2:1 na sety. „Nasbíral jsem zase spoustu zkušeností. Byl to dobrý turnaj, mám z něj jen pozitivní dojmy. Je to velká vzpruha pro sebevědomí,“ kvituje mladík, který se nově posune na 460. příčce na žebříčku ATP.

Ta však rozhodně nemá být konečnou stanicí. „Mám nejvyšší cíle. Pro tento rok by mohlo být reálné umístění kolem tří sté pozice. Později pak minimálně do stovky,“ doufá.

V devatenácti si stále ještě zvyká na souboje mezi muži. „Tady to lítá úplně jinak. Všechno je rychlejší a náročnější,“ vysvětluje.

Rikl vyznává útočný styl, konkrétní vzory ale nemá. „Nikdy jsem nechtěl někoho kopírovat. Baví mě tvořit hru stejně jako to dělají hráči světové špičky. Líbí se mi útočné typy,“ vypráví.

V českém rybníčku je považovaný za velký talent, z čehož si však velkou hlavu nedělá. „Vím o tom, ale nepřipouštím si to. Užívám si tenis a snažím se uhrát co nejlepší výsledky,“ dodává možný nástupce Berdycha.