„Abych řekl pravdu, nejsem zrovna typ, který oslavuje. A nerad se dívám dozadu. Ideální pro mě v takový den je, zajít s rodinou na večeři,“ nechala se slyšet jedna z nejvýraznějších postav československé sportovní historie, která je uznávána po celém světě. 

„Ivan je obrovská legenda. Jeho vystupování a hlavně píle v tréninku byly příkladné. Měl fantastickou kondici, na které neustále pracoval. Přeju mu vše nej, ať si užívá rodinného života. Šedesátiny jsou jenom jedny,“ vzkázal Lendlovi prostřednictvím Deníku dlouholetý úspěšný kapitán daviscupového týmu Jaroslav Navrátil.

„Byl to jeden z nejlepších tenistů světa, protože byl dlouhou dobu na prvním místě žebříčku. Vyhrál osm grandslamů, uměl hrát na všech površích, nejvíce se mu dařilo na US Open. Bohužel jediný cíl, kterého se mu nepodařilo dosáhnout, bylo zvítězit na trávě ve Wimbledonu. Dvakrát tam byl ve finále, ale na titul nedosáhl,“ podotkl Navrátil. 

Právě on dovedl české tenisty v roce 2012 a 2013 k daviscupovým triumfům. Ten premiérový z roku 1980 v Praze s výrazným Lendlovým podpisem má ještě stále v živé paměti.

„Dobře si to vybavuju. Byl to neskutečný zážitek. Ivan byl stěžejní hráč. Porazil Barazzuttiho a pak s Tomášem Šmídem vyhráli i velice důležitou čtyřhru,“ vrátil se Navrátil v čase.

Hru Lendla vždy obdivoval. „Byl nejlepší proto, že hrál strojově od základní čáry. Měl vynikající servis, výborný forhend a z bekhendu nekazil. Jen mu chyběl malinko přechod na síť, což mohl po těch svých razantních úderech více využívat. Jestli hrát deset nebo dvacet výměn, bylo mu to jedno. Soupeře většinou ve třetí, čtvrté sadě převálcoval,“ pokračoval Navrátil.

IVAN LENDL (třetí zleva) se spoluhráči z vítězného roku 1980 u salátové mísy pro vítěze Davisova poháru 2012. Český tým vedený kapitánem Jaroslavem Navrátilem (druhý zleva) tehdy v Praze porazil Španělsko.Zdroj: ČTKV roce 2012, tedy po dvaadvaceti letech od prvního daviscupového vítězství, se s Lendlem sešel přímo na kurtu u salátové mísy pro šampiony po výhře nad Španělskem.

„To bylo neskutečné. Společně jsme stáli u toho poháru. Byl tam ještě Tomáš Šmíd, Jan Kodeš, Pavel Složil a tehdejší státní trenér Pavel Korda. To se povede asi jen jednou za život. Vzpomínky to jsou nádherné, nezapomenutelné. Navždy mi to zůstane v hlavě,“ uzavřel Jaroslav Navrátil.