Spolu by mohly hrát snad i poslepu. Vždyť dohromady se daly už coby nadějné teenagerky. Tohle spojení zafungovalo a hned od začátku to klapalo. V roce 2013, kdy jim bylo sedmnáct let, slavily první velký úspěch na juniorském French Open. Na to se začaly nabalovat další grandslamové tituly z New Yorku a Wimbledonu.
Právě ze sehranosti teď těží nejvíc. „Je na nás vidět dobrá sehranost a chemie,“ potvrzuje Krejčíková. „Obě víme, co cítíme. Když se jedné nedaří, druhá začne být víc aktivní,“ přitakávají obě společně.
Češky byly na okruhu postrachem favoritek na každém turnaji, ale zásadní průlom přišel v roce 2018. Krejčíková se Siniakovou ovládly dva grandslamy, a definitivně tak stvrdily svoji příslušnost k absolutní světové deblové špičce. Před třemi lety byly Češky na Turnaji mistryň nejvýše nasazeným párem, ale ve finále ještě padly. Od té doby začala jejich dominance narůstat.
„Ve všem jsme se posunuly dál,“ prozrazuje Krejčíková. „Pořád se vyvíjíme a makáme, to nám dodává sílu. Teď jsme víc sebevědomé a víc spolupracujeme,“ doplňuje její parťačka. Obě spojuje touha po vítězství. „Vždycky jedeme vyhrát. Udržujeme si týmového ducha a bojujeme,“ zdůrazňuje Siniaková. Ta na kurtu vyniká zarputilostí, Krejčíková zase přináší klid a zkušenosti z velkých zápasů. Obě pracují i na psychice. Krejčíková často nahlíží do notýsku. „Zapisuju si tam motivační věci,“ prozrazuje.
Jejich spojení má zajímavé pozadí. Mentorkou Krejčíkové byla zesnulá Jana Novotná, kariéru Siniakové zase usměrňuje Helena Suková. Tyhle legendy byly v devadesátých letech nejlepším párem na světě. Jejich pětadvacetileté následovnice se jim vyrovnaly.
Mimochodem – Novotná se v roce 1997 stala vítězkou dvouhry i čtyřhry na Turnaji mistryň. „Vždycky jsem vzhlížela k legendám, které hrávaly před námi,“ říká Krejčíková, v Mexiku neprošla v singlu do semifinále. „Je pěkné, že máme všechny ty skvělé hráčky a snaží se nám pomáhat. Cením si toho, že můžeme dělat to, co máme rády, a dostávat rady od nejlepších.