Daniil Medveděv svým typickým suchým humorem vyjádřil pocity mnohých. Při závěrečném ceremoniálu US Open se poražený finalista obrátil na svého přemožitele Novaka Djokoviče a zeptal se ho: „Co tady pořád ještě děláš?“ V hledišti to pobaveně zašumělo. „Já nevím, nemáš v plánu trochu zpomalit?“ dodal Medveděv.

Za vtipnou poznámkou ruského tenisty se skrývá fascinace, kterou sdílejí četní Djokovičovi soupeři, tenisoví fanoušci i odborníci. Jak to ten chlap dělá? Kolem srbského bohatýra vyrůstají nové generace hráčů, tenis se mění, ale on zůstává. „Djoker“ se tyčí jako nehybný monolit v bouři, která se jej marně snaží povalit na zem. Nejde to.

Triumfem na letošním US Open si Djokovič připsal svůj 24. grandslamový titul, čímž vyrovnal dávný rekord Margaret Courtové. A kdo viděl jeho výkon ve finále proti Medveděvovi, musí očekávat, že další tituly ještě přijdou. Mladší Rus zkoušel všechno možné a nemožné, aby soupeře uběhal a vyšťavil, jenže marně. Nezískal ani set.

Neustálá evoluce

„Člověk se musí pořád měnit, pracovat na sobě. Když v šestatřiceti letech hraji s dvacetiletými, tím spíš nesmím ustrnout,“ vykládal Djokovič. „Je to konstantní evoluční proces, během něhož se snažím do své přípravy a hry implementovat věci, které mi umožní držet krok s těmi mladými puškami.“

Není to v tom, že by byl Djokovič neporazitelný. Vždyť třeba právě Medveděv ho dokázal ve finále US Open před třemi lety zdolat. Carlos Alcaraz zase uštědřil srbskému rekordmanovi bolestivou lekci na letošním Wimbledonu. Pokaždé se pak strhla lavina dohadů, že konec Djokovičovy éry je konečně tady. Teď už to přebírají mladí a hladoví.

Sestřih finále US Open 2023:

| Video: Youtube

Jenže každá taková porážka jako by v králi Novakovi nakopla motory a přiměla ho vymyslet něco nového. Výsledek? Další vyhraný grandslam. „Pečuje o své tělo, pečuje o všechno. Každý jednotlivý detail musí být perfektní,“ popsal jeho trenér Goran Ivaniševič (bývalý wimbledonský šampion pracuje s Djokovičem od roku 2019).

Djokovič má svůj pohled na svět a své metody. Někdy poněkud kontroverzní, vzpomeňte si na jeho vytrvalé odmítání očkování proti covidu, kvůli kterému byl vypoklonkován z Austrálie. Ale zjevně mu to funguje.

Konec v nedohlednu

Zisk čtyřiadvaceti grandslamových titulů je doslova superhrdinský výkon, který patří k nejpamátnějším sportovním úspěchům všech dob. Margaret Courtová promine, ale ona získala většinu svých trofejí ještě v amatérské éře před rokem 1968, kdy byla konkurence nesrovnatelně slabší než dnes. Naopak Djokovič o většinu svých triumfů musel bojovat s dalšími výjimečnými titány Rogerem Federerem a Rafaelem Nadalem.

Zatímco Federer už pověsil raketu na hřebík a Nadal plánuje skončit po příští sezoně, bělehradský sběratel rekordů nedává najevo sebemenší známku ochabnutí. „Pokud vyhraje pětadvacátý grandslam, řekne si – a proč nezískat i šestadvacátý? Vždycky chce něco víc,“ prohlásil Ivaniševič.

Sám Djokovič o tom mluví pořád stejně: „Nedávám si žádný konkrétní cíl, kolik titulů bych chtěl získat. Dokud jsem schopen hrát na této vysoké úrovni a vyhrávat největší turnaje, tak rozhodně nechci odcházet.“

Mezi fanoušky – především v západním světě – nikdy nebyl tak oblíbený jako Federer s Nadalem. Teď ale i jeho skalní odpůrci musejí cítit, že odpověď na otázku, kdo je největším tenistou všech dob, začíná čím dál zřetelněji nabývat Djokovičovy obrysy.