1. Sesadí někdo velkou trojku?

Tedy k té revoluci: už je načase. V poslední době opanovali Nadal, Djokovič a Federer drtivou většinu grandslamů (33 z 40), kromě nich dosáhli na titul z jednoho ze čtyř největších turnajů pouze Andy Murray, Stan Wawrinka (oba třikrát) a Marin Čilič (jednou). Za poslední tři sezony dominanci velké trojky dokonce nikdo neprolomil.

Asi nejžhavějším kandidátem, který může změnit zavedené pořádky, je světová čtyřka Dominic Thiem. Šestadvacetiletý Rakušan se pořád zlepšuje: loni vyhrál pět turnajů, zapracoval na podání i hře na síti a jako hráč celkově dozrál.

Už čtyřikrát porazil Nadala na jeho milované antuce. Dokáže-li někdo ukončit Španělovo dlouholeté kralování na Roland Garros, je to právě Thiem.

„Hrát proti Nadalovi v Paříži je asi nejtěžší výzva, které můžete v jakémkoli sportu čelit. Je tam doma jako u sebe v obýváku. Já ale vím, že mám na to ho porazit,“ prohlásil rakouský tenista, který v uplynulých dvou letech na Roland Garros pokaždé postoupil do finále.

2. Vyhraje Federer ještě grandslam?

Dvacetinásobný grandslamový šampion oslaví v létě 39. narozeniny, stále se ale nechystá do tenisového důchodu. Nemá k tomu důvod: v roce 2019 sice nezískal žádný velký titul, ale ve Wimbledonu svedl ve finále nezapomenutelnou bitvu s Djokovičem. Mimochodem: tohoto Srba nedokázal na majoru zdolat už osm let.

Přesto se nedá vyloučit, že Federer ještě nějaký ten grandslam uhraje. V opačném případě zřejmě brzy přijde o pozici rekordmana v počtu nejcennějších titulů: Nadal jich má na kontě devatenáct a na Federera tak ztrácí jediný, Djokovič jich má (zatím) šestnáct.

3. Medveděv zázrak na jedno použití?

Jedním z nejvíce fascinujících příběhů uplynulého roku byl raketový vzestup Daniila Medveděva. Ruský mladík s dělovou ránou a výrazem prostořekého sígra panoval jak na kurtech, tak co do velikosti prostoru v médiích. Neskutečný tenisový um (loni hrál finále celkem na devíti turnajích včetně US Open, získal čtyři tituly) kombinoval s poněkud frackovitým chováním a drzými hláškami.

Dokáže Medveděv ve skvělých výkonech pokračovat i letos? „Může být světovou jedničkou, rozhodně na to má,“ míní jeho slavný krajan Marat Safin, Medveděvův kapitán na právě probíhajícím ATP Cupu. Sám hráč se nemíní spokojit s dosaženými vavříny.

„Vím, že mi rok 2019 vyšel nad očekávání, ale já mám stejně jako dřív hlad po vítězství a nesnáším prohry,“ varoval třiadvacetiletý Medveděv své soupeře.

4. Přišel čas mladých dravců?

Kromě Medveděva loni zazářil i jeho italský vrstevník Matteo Berrettini, který rovněž vyletěl do první desítky žebříčku ATP a odbyl si premiéru na Turnaji mistrů. Nesmíme zapomínat ani na Stefanose Tsitsipase (21 let) z Řecka, který londýnské dostaveníčko nejlepších hráčů sezony dokonce vyhrál.

Nastupující generace tenisových hvězd a hvězdiček je vůbec pozoruhodně silná. Ještě mladší a velmi slibní borci jsou třeba Australan Alex de Minaur, Kanaďané Denis Shapovalov a Felix Auger-Aliassime či Američané Taylor Fritz a Reilly Opelka. Připočítat můžeme i o něco ostřílenější mladíky, kteří už se mezi profíky celkem etablovali třeba Andreje Rubleva, Karena Chačanova a Bornu Čoriče.

5. A co čeští tenisté?

Tomáš Berdych definitivně pověsil tenisové rakety na hřebík (či přesněji: podle svých vlastních slov je schoval do sklepa) a nezbývá než konstatovat, že krajiny českého mužského tenisu jsou nevesely, truchlivy. Jedničkou je Jiří Veselý na 102. příč-ce žebříčku. Jeho talent je nepochybný, ale po léta ho sráží nevyrovnanost výkonů.

„Chci se vrátit do stovky, kam snad patřím. Věřím, že ano a že se to podaří,“ prohlásil Veselý během zimní přípravy. Pozornost českých fanoušků se však čím dál více přesunuje k nastupující generaci hráčů. Ještě potřebují čas, aby se postupně rozkoukali mezi dospělými profíky, mohli by ale za pár let postrčit český tenis zpět do záře reflektorů. Jonáš Forejtek, Jiří Lehečka či Dalibor Svrčina ten potenciál určitě mají.

„Tvrdě na sobě pracují. Jdou do toho i v tréninku mezi sebou, nechtějí prohrávat. Nová generace. Vidíme to i na turnajích, kde mladí hráči samozřejmě mají respekt z Djokoviče nebo Federera, ale ne tak, že by je neporazili,“ řekl daviscupový kapitán Jaroslav Navrátil.