Diskuse o nejlepším hráči všech dob je dost bohémská disciplína s libovolnými pravidly, proto je mezi sportovními fanoušky také tak oblíbená. Srovnávat legendyz různých dob? Pelého s Maradonou a Messim? Gretzkyho s Jágrem? Jordana s Jamesem? Vždyť je to (ano, zábavný) nesmysl. Tenis je ovšem výjimečný: tři všeobecně nejuctívanější borci totiž hrají a soupeří bok po boku v jedné nezapomenutelné éře.
Roger Federer, Rafael Nadal, Novak Djokovič. Kdo z nich je tím „nej“?
Nadala to nezajímá
Pokud by rozhodoval ryze počet grandslamových titulů, vedl by plachý zabiják Rafa. Po právě skončeném Australian Open má na pažbě (či spíš na rukojeti své rakety) 21 zářezů, zatímco jeho dva rivalové posbírali po dvaceti triumfech.
Sám Nadal to prý neřeší. „Jsem šťastný, že jsem toho dosáhl, ale upřímně řečeno se moc nestarám o to, jestli jsem já ten nejlepší v historii, jeden z nejlepších, nebo vůbec ne nejlepší. Nezajímá mě to,“ prohlásil po epochální finálové bitvě s Daniilem Medveděvem.

Rafael Nadal a jeho rekordJeho velcí rivalové v Melbourne scházeli. Federer, nejstarší z tria výtečníků, stále kurýruje operované koleno, zatímco neočkovaný Djokovič byl z Austrálie vypoklonkován sice bez pout, ale rázně. Přesto se Nadalovi moc nevěřilo – i on dlouho marodil a z mladších hladovců v čele s ruským ranařem Medveděvem šel strach.
„Jen před pár měsíci jsme se smáli, že oba chodímeo berlích. Nikdy nepodceňujte velkého šampiona,“ okomentoval Federer nečekaný úspěch svého přítele i konkurenta. Také Djokovič gratuloval (o fous méně vřele), zatímco jeho příznivci vášnivě spekulují na téma „co by bylo, kdyby Djokera nechali hrát“.
Co by bylo, kdyby… Stejně se lze ptát, jak by na tom byl Nadal s počtem grandslamových vavřínů, kdyby ho během kariéry opakovaně nesužovala zranění kolen a zad. Také Federer v uplynulé pětiletce hodně vynechával, hlavně turnaje na antuce, a soustředil se na milovaný Wimbledon.
Vyrovnané trio
Právě švýcarský elegán byl v honbě za prestižními trofejemi dlouhá léta zářným premiantem. Když v All England Clubu v roce 2009 překonal 15. grandslamovým titulem dosavadní rekord Peta Samprase, Nadal měl na kontě „jen“ šest úspěchů a Djokovič byl rád za jedno jediné skromňoučké prvenství v Melbourne.
Dnes jsou karty rozdány zcela jinak. Čtyřicetiletý Federer už zřejmě žádný grandslam nevyhraje (byť zrovna v jeho případě by bylo pošetilé takový zázrak úplně vyloučit). Djokovič je v 34 letech na vrcholu, jenže pokud se nenechá očkovat, bude to mít v nejbližší době s cestováním po turnajích dost složité. Otázka také je, jak jeho psychikou otřásla australská deportační sága.

A Nadal? Po tom, co předvedl v Austrálii, se od něj dá čekat cokoli. „Předvedl jsem asi největší comeback v kariéře. Prošel jsem těžkým obdobím, ale ukázal jsem, že se nikdy nevzdávám,“ varoval konkurenci. Přinejmenším na Roland Garros by mohl potvrdit oprávněnost neformálního titulu „antukový král“.
Pak by v počtu grandslamových triumfů svým rivalům poodskočil. Pokud jde o celkový počet turnajových titulů na okruhu ATP, vede stále americká legendaJimmy Connors (109) a druhý je Federer (103). Srbský svéráz Djokovič je pro změnu rekordmanem v délce okupace prvního místa světového žebříčku.

Tak kdo je tedy nejlepším tenistou historie?
Možná nejrozumnější odpověď je ta Nadalova. Nezajímalo ho to, když před třiceti lety pod dohledem strýce Toniho pelášil sem a tam po antuce, vysušené žhavými chapadly středozemního slunce, nezajímá ho to ani teď. Prostě hraje tenis a sbírá tituly. A že mu to jde…