„Lépe to snad ani dopadnout nemohlo," usmívala se po návratu do Česka hráčka, které se prorokuje, že by jednou mohla být novou světovou jedničkou.

Karolíno, kde máte talíř za druhé místo?
Bylo mi řečeno, že dorazí až později, protože tam budou vyrývat moje jméno. Ještě nemám ani trofej z Cincinnati, ten mi přijde poštou.

Co všechno jste prožila od finále?
Zase tolik se toho neudálo. New York byl celkově dost náročný, včetně počasí a cestování. Poslední zápas mi vzal hodně sil a chci se teď dát do pořádku a připravím se na další turnaje.

Říká se o vás, že neumíte odpočívat.
Právě že umím docela dobře. (směje se) Nějaké volno budu mít a pak odlétám na turnaj do Tokia. Moc volných dnů nebude.

Jak si odpočinete?
Trochu od všeho. Byla jsem se projít, nakupovala jsem, chci také navštívit rodiče mimo Prahu. A i nějaké ležení tam bude.

Teď je málo známějších lidí, než jste vy. Zastavovali vás lidé při procházce Prahou?
Docela dost lidí mě zastavilo, je to docela příjemné. Někdy, když tedy nemají desetiminutový proslov. (směje se) Bylo to ale všechno jen pozitivní.

Cítíte, že jste si na sebe úspěchem upletla bič?
Takhle to nevnímám. Už minulý rok jsem se dostala do desítky. Na začátku roku se mi tolik nedařilo 
a všichni řešili, že mám neúspěchy. Už jsem si zvykla, takže to takhle nebudu brát.

Je nějaký zápas na vašem měsíčním turné v Americe, kterého si nejvíce ceníte?
Vypíchla bych dva. Finále 
v Cincinnati, to pro mě bylo hodně důležité, a druhý proti Venus Williamsové. To byl hodně těžký zápas, obě jsme hrály dobrý tenis. Byl to asi nejtěžší zápas na US Open.

Čeká vás ještě nějaká velká oslava?
Probíráme to, jestli něco uděláme, než odletíme do Asie. Nejsme na takové úspěchy zvyklé, ještě takový nebyl, takže by se to ale oslavit mělo.

Po odmítnutní účasti na OH jste byla pranýřovaná, berete tohle jako satisfakci?
Ano, lépe to snad ani vyjít nemohlo. Spousta lidí na mě změnila názor a přestali mě mít rádi. Teď se povedlo tohle a zas mě rádi mají. (směje se)

V čem jste se nejvíce zlepšila?
Zvedlo se mi všechno. Věříte si, když porážíte dobré hráčky. Za měsíc jsem prohrála až ten úplně poslední zápas.

Jste na šestém místě, je pro vás teď cíl dostat se na Turnaj mistryň?
To byl můj cíl i loni. Byla jsem blízko, ale nakonec se to nepovedlo. Zkazila jsem posledních pár turnajů 
a nedostala se tam. Letos je to trochu jinak. Celý rok jsem byla mimo osmičku 
a teď jsem dost blízko.

Jste pověrčivá?
Ne ne, měnili jsme i restaurace. Je pár věcí, ale před zápasem nemusím mít nic stejného.

A nervózní?
Před zápasem ano, ale jakmile vstoupím na kurt, tak už ne. S tím jsem problém nikdy neměla. („Já jsem tedy nervózní strašně," směje se trenér Jiří Vaněk)