České tenistky dělají svým fanouškům radost. Dvě z nich září v první desítce světového žebříčku, a pokud jsou fit, patří Petra Kvitová a Karolína Plíšková k favoritkám každého grandslamu. Mezi elitu má směle namířeno Markéta Vondroušová, nemenší ambice má také Kateřina Siniaková, Češky navíc vládnou i deblu. Série fedcupových titulů tyhle zlaté časy tuzemského ženského tenisu jen podtrhuje.

Jenže pohlédne-li český sportovní příznivec na mužský tenis, ocitne se rázem v jiné dimenzi. Vyprahlá poušť, prázdnota, beznaděj. Je smutným faktem, že v první stovce rankingu ATP v současnosti není ani jeden Čech. A vůbec není nereálné, že blížící se Wimbledon bude v mužském singlu bez české účasti. To by se stalo poprvé v historii. Ano, až tam to dospělo.

Berdych a zranění

„Český chlapský tenis stagnuje. Těžko soudit, čím to je. Asi se jim nechce makat,“ myslí si třiatřicetiletý Lukáš Rosol, který si na Wimbledonu prožil svou chvilku slávy před sedmi lety: ve druhém kole tehdy senzačně vyřadil Rafaela Nadala. Momentálně je ale Rosol až na 137. příčce žebříčku a do hlavní soutěže by se musel prokousat z kvalifikace. Před Rosolem jsou na 106. místě Jiří Veselý a na 108. místě Tomáš Berdych.

Ten jediný má účast ve wimbledonské dvouhře zajištěnou díky tzv. chráněnému žebříčku, který mohou využívat tenisté vracející po zranění. Otázka je, zda to využije i Berdych.

Nedávno sice zdůraznil, jak moc má rád Wimbledon, ale zároveň stále není úplně fit. Nedávno nestihl Roland Garros a nejistota trvá. „Nejsem stoprocentně připravený hrát tak, jak bych potřeboval, abych byl konkurenceschopný. Zjistil jsem, že potřebuju delší čas na rekonvalescenci. Chci být připraven na travnatou část sezony, uvidíme se v Londýně,“ vzkázal Berdych z Paříže.

Třiatřicetiletý tenista vynechal větší část minulé sezony. Začátek letošního roku měl výborný: hrál finále v Dauhá, na Australian Open postoupil do osmifinále (kde ho vyřadil Nadal), v Montpellieru byl v semifinále.

Pak se ale zase začaly ozývat bolesti zad a od březnového Indian Wells na turnajích nenastoupil. „Musím být trpělivý a dělat správná rozhodnutí,“ uvedl dlouholetý hráč první desítky.

Chybějící generace

Čím dál víc se ukazuje, jak velká byla výkonnostní propast za Berdychem a Radkem Štěpánkem (ten už kariéru ukončil). „Je mi líto, že je za námi tak velká díra. Dlouho jsme se snažili dávat správný příklad,“ prohlásil Štěpánek, zklamaný chabými výsledky svých následovníků.

Třeba pětadvacetiletý Veselý nikdy nenaplnil očekávání, která jako velký talent vzbuzoval. Podíval se už sice do světové čtyřicítky, pak ale přišel sešup, komplikovaný zdravotními trably.

„Občas to na kurtu vypadalo, jako bych tenis nikdy neuměl,“ vyprávěl Veselý nedávno. Propad žebříčkem nenesl snadno: ztratil sebevědomí, uspěchal návrat po zranění, trápí se. „Pořád věřím, že nejlepší roky mám před sebou. Budu bojovat, herní kvalita se vrátí a s ní se vrátím na místa, kam patřím,“ nevzdává se Veselý.

Mladé talenty

Loni na Wimbledonu Veselý příjemně překvapil postupem do osmifinále (i on v něm prohrál s Nadalem), o to prekérnější je ale jeho dnešní situace. Pokud neobhájí loňské body, v pořadí se dál propadne. Přitom mu reálně hrozí, že bude muset do ošidné kvalifikace.

Všechno přitom není tak černé, už brzy může přijít čas nadějných mladíků, jako jsou Jiří Lehečka, Ondřej Štyler, Dalibor Svrčina a další. Konkurence v mužském tenise je ale extrémně vysoká a přechod mezi profesionály zdaleka nezvládne každý.

„V minulosti to potkalo i tenisové velmoci. Spojené státy, Rusko, Španělé, všichni nějakou dobu stagnovali. Teď to padlo na nás. Ale dostaneme se z toho,“ zůstává Veselý optimistou. Dočkáme se návratu Čechů na scénu?