Oba hráči se setkali v rámci týmové soutěže Barvy pro budoucnost. Jiří Veselý za bílý prostějovský tým, Adam Pavlásek za ČLTK Praha, tedy za modré družstvo.

A na prostějovském centrkurtu bylo k vidění třísetové drama. „Bohužel teď netrénuji, mám nějaké zranění, ale hrál jsem s ním vyrovnaně a to mě těší. Z mé strany je to dobré, z jeho strany, ať se zamyslí on. Za mě, na to, že jsem pořád špatný, to byl v pohodě výkon,“ hodnotil Pavlásek.

V prvním setu měl dva setboly, ty ale Veselý odvrátil skvělým podáním a ve zkrácené hře pak dominoval. Druhá sada patřila Pavláskovi 6:2 a rozhodoval zápasový tie-break do deseti bodů.

V něm dominoval Veselý poměrem 10:4. „Zápas byl těžký. My se známe od malička, takže těžko jeden druhého překvapíme. Tím, že jsme věděli, co na druhého platí, tak to byly takové šachy, které byly vyrovnané. Rozhodovaly maličkosti. Měl jsem velké množství brejkbolů, které jsem nebyl schopný proměnit a to byla asi příčina, že se zápas brutálně komplikoval,“ zhodnotil nejlepší Čech na žebříčku ATP Veselý, 65. hráč světa. 

Na pivo nepůjdeme

Pak nabídl svůj pohled na téma (ne)přátelství s Pavláskem.

„Na pivo spolu určitě nepůjdeme. Jsou tam nějaké nevyjasněné věci z minulosti, nebo z mládí, které zůstávají ať už z jedné, nebo ze druhé strany. Dál bych to nechtěl rozvádět, jsou to věci mezi mnou a ním,“ naznačil.

„Samozřejmě o to větší náboj ten zápas měl. Koneckonců, je to možná i v něčem dobré,“ řekl Veselý.

Pavlásek se prý na kurtu necítil dobře. "Zápas proti člověku, jako je Jirka, si užít nemůžu. To prostě nejde. Jde o to, že chcete vyhrát, ale tady se jakoby o nic nehraje. On má z toho radost, takže já mu to přeju.“

Praha je o něčem jiném

Pavlásek ve světovém žebříčku momentálně figuruje ve čtvrté stovce. V pětadvaceti letech se rozhodl učinit přesun z prostějovského klubu do Prahy, kde nově trénuje na Štvanici. „Potřeboval jsem nějakou změnu, nový restart, nové lidi. Tady už jsem byl dlouho a vztahy s lidmi nebyly dobré. Jsem strašně rád za tu změnu, když to tady vidím, tak jsem strašně rád, že jsem šel do Prahy a tam je to úplně o něčem jiném,“ pochvaluje si Pavlásek nové prostředí.

Pomohlo to oběma stranám? „Nikdo mu nebrání v tom, že si ten svůj sen může dál žít v Praze. Myslím si, že i pro mládež je to koneckonců pozitivní, protože pokud člověk není někde spokojený, tak je lepší, aby odešel, než aby třeba naváděl mladé hráče proti Prostějovu. Ale jak říkám, je to jeho věc, je to jeho volba,“ konstatoval Veselý. Pavlásek ovšem neříká, že z Prostějova odešel vyloženě ve zlém.

„Tak to chodí, to je byznys. Když hrajete dobře, tak vás tady všichni klepou po zádech, chodí s vámi na kafíčka. Pak se chvíli nedaří a nikdo vám jakoby nepomůže, nebo vám jakoby nefandí. To je, myslím, všude, nejen v Prostějově,“ vyprávěl. „Ale jsem rád, že jsem tohle zažil a jsem strašně rád, že už jsem z tohoto prostředí pryč,“ popisuje Pavlásek, jenž se v roce 2017 dostal na nejvyšší umístění ve světovém žebříčku, kdy byl číslo 72.

Pak jeho kariéru začala brzdit různá zranění. Teď cítí, že by mohl nastat jeho životní restart. „Nové prostředí, noví lidé. Pro mě je to strašně dobrý krok a věřím, že bude ten správný.“

Pavlásek se dál nevzdává myšlenek na návrat mezi elitu. „Člověk musí věřit, to je to poslední, co mu zbývá. Musí dál makat, trénovat a věřit, že to, co je v něm, prodá,“ říká rodák z Bílovce. „Velká alfa a omega je samozřejmě zdraví. To když hráči nedrží, tak je to špatné. Od toho se to odvíjí. Věřím, že když tohle klapne a pak budu nějakou dobru pracovat, dostanu se zase zpátky.“