Jaké pro vás bylo v té nabité sezóně přivézt trofej z Fed Cupu do rodného města?
Je to pro mě obrovská čest, že jsem ji sem mohla přivézt. Jsem hrdá na to, že pocházím z Hradce. Tohle město miluju a jsem zde spokojená. Jen mě mrzí, že tu kvůli nabitému programu nemohu trávit více času. Ale vždy se sem moc ráda vracím. Nejsou tady velké zácpy, všude člověk dojede. Navíc je okolo města krásná příroda.

Jaké jsou pro vás další fedcupové cíle? Respektive vaše pozice v týmu poté, co konec reprezentační kariéry ohlásila jak Barbora Strýcová, tak i Lucie Šafářová?
Na moji pozici v týmu musíte dát otázku kapitánovi, ale já samozřejmě moc ráda reprezentuji Českou republiku. A když budu mít opět příležitost být v nominaci, tak udělám vše pro to, aby se trofej opět podívala i do Hradce. Fed Cup je pro mě zábava a je skvělé být součástí party.

Rok končíte jako světová jednička ve čtyřhře. Ale co dvouhra? Stále je vaším cílem poskočit z 31. místa i na trůn ve dvouhře?
Stále to mám v plánu a čím dřív to bude, tím lépe. Tento cíl mám již odmalička a moc si přeji, aby se to vyplnilo. Stále si myslím, že na to mám. V singlu jsou sice ty krůčky pomalejší, ale na příští rok plánuji být do TOP 20. Ale když se podaří být jedničkou už příští rok, tak to vůbec nebudu mít za zlé.

Když se ohlédnete za letošní sezonou, jak ji hodnotíte?
Hodnotím ji jako povedenou. Na začátku jsem vůbec nedoufala v to, že se tak náramně vydaří. Nicméně mým cílem bylo v singlu top 30, takže z tohoto pohledu se mi ta sezona nepovedla. Ale doufám, že tento rok je pro mě prvním zlomovým krůčkem a povede se mi být výše.

Co nadcházející vánoční svátky? Jak je budete trávit?
Vánoce budu trávit v Hradci, kdy mám během svátků tři dny volna. Budu s rodinou, moc se těším. Ale 26. prosince už odlétám do Austrálie, abych se připravila na Australian Open.

Stíháte sledovat i svého mladšího bratra, který se také tenisu věnuje?
Sleduji ho, co to jde. Strašně moc mu fandím a myslím si že i jemu se letošní sezona vydařila. Máme spolu skvělý vztah a držím mu palce.

Pinknete si s ním někdy?
Moc často ne. Naše programy jsou rozdílné, ale když ten čas máme, tak si spolu zatrénujeme.

Je konec roku. Stihla jste si vůbec odpočinout po té náročné sezoně?
Přiznávám, že času na odpočinek opravdu moc nebylo. Hned po Fed Cupu jsem si ale odletěla odpočinout na Mauricius, kde jsem byla deset dní.

To bylo úplně bez rakety, bez tenisu?
Přesně tak. Pak jsem začínala přípravu, tak byl týden jenom kondice, takže furt to bylo bez rakety. Ale přeci jen hned po dovolené začínala příprava na další sezónu, takže je to fofr.

Ještě se vrátíme k finále Fed Cupu. Jaký to byl pocit nastoupit prakticky z lavičky a přes noc se stát týmovou jedničkou, která posléze finále rozhodla?
Pro mě to byl celkově hodně emotivní víkend. Když jsem poprvé viděla nominaci, tak jsem počítala s tím, že nastoupím jen do debla. A najednou jsem byla v pozici jedničky. Ale věděla jsem, že mám za sebou vynikající sezonu a na kurt jsem šla s tím, že mám na to vyhrát. Bylo to sice trošičku nahoru a dolů, ale jsem ráda, že jsem vyhrála. Ale hned jsem si neuvědomila, co se vlastně stalo.

Brala jste to také jako revanš za předchozí prohrané semifinále s Američankami?
To určitě. Když jsme do toho utkání vstupovaly, tak jsme jim to moc chtěly vrátit.