Fanouškům, kteří se kvůli dešti nedočkali žádné akce na kurtech při turnaji J&T Banka Prague Open, zpříjemnila česká tenisová jednička den alespoň autogramiádou. A ukázala se s novou trofejí do sbírky.

Jak se vám líbí a co s ní bude?
Naši mají všechny trofeje, takže i tato poputuje do Fulneku. Je to taková řadicí páka. (směje se) Chápu, že to je unikát. Je taková zvláštní, hodně těžká. Není to úplně tenisová trofej. Jsme zvyklé na vázy a poháry, ale tahle je elegantní.

V čem bylo finále ve Stuttgartu výjimečné?
Po dlouhé době jsem ho vyhrála po dvou setech. Bylo to poprvé ve Stuttgartu, navíc v hale na antuce. Poprvé jsem vyhrála, aniž by tam byl někdo z trenérů. S Anett Kontaveitovou jsem finále taky ještě nehrála. Výjimečností tedy bylo více.

V čem bylo finále výjimečné z herního hlediska? Jste na nějaký moment pyšná?
Na konci druhého setu měla soupeřka dva setboly, ale otočila jsem to. Od té doby jsem se cítila mnohem lépe a odehrála jsem závěr chytře. Viděla jsem, že soupeřka kazí, takže jsem nechtěla jít do zbytečného risku. Výborně jsem i servírovala.

Letos jste dvě finále prohrála. Jak velkou motivací bylo jej tentokrát zvládnout?
Měla jsem to v hlavě před zápasem, ale už ne naštěstí při něm. Říkala jsem si, že do třetice všeho dobrého. Předcházející dvě finále mě hodně mrzela, hlavně to v Melbourne. Statistika se tím trochu zhoršila, ale pořád jsou to jen čísla. Jsem ráda, že jsem teď urvala nový turnaj.

Vítězka turnaje ve Stuttgartu také tradičně dostává Porsche. Přivezla jste si to své?
Zatím tam zůstalo. Můžu si nakonfigurovat, jaké chci, takže to nemusí být zrovna to, ve kterém jsem se svezla. Ještě nevím, co s ním budu dělat.

Do dějiště turnaje a zpět jste se však odvezla sama, je to tak?
Ano, řídila jsem na cestě tam i zpátky. Stalo se mi to už v Linzi, když jsem tam tehdy vyhrála v roce 2011.

Nejlepší oslavy jsou po Fed Cupu

Takže teď by to chtělo vyrazit autem i do Madridu…
To je hrozně daleko, to už bych musela jet dneska. (směje se)

Turnaj byl speciální také tím, že jste na něm byla bez trenérů. Jak jste to zvládala?
Volali jsme si v den zápasu, řekli jsme si něco o soupeřkách. Stuttgart je specifický i tím, že se hraje v hale, takže se nedá nějak extra trénovat. Hrajete v podstatě jen zápasy. Jsem ráda, že jsem to zvládla sama. Hlavně proti Sevastové, kde jsem odehrála strašný první set a nedala skoro míč do kurtu. Byl to pro mě zlomový moment turnaje, že jsem otočila. 

Jak tradičně slavíte úspěchy? Jaké největší oslavy vůbec pamatujete?
Ty největší oslavy jsou vždy po Fed Cupu. Je to týmová soutěž, navíc na konci sezony, takže se to vždy nabízelo. U klasických turnajů jsem vždy hrozně vyčerpaná. Vím, že by se to mělo oslavit, ale ve finále to takhle pro mě není příjemné. Teď když jsem přijela domů, tak jsem si dala skleničku vína a bylo to fajn. (směje se)

Co pro vás znamená posun zpět na druhé místo žebříčku?
Druhá už jsem byla, takže to pro mě není nijak speciální. A ať už to dopadne v kariéře jakkoli, svoje mám dávno hotové, takže to fakt nijak neřeším.

Dodá vám úspěch na prvním antukovém turnaji sebedůvěru?
Vždy na ní chvilku tápu, takže jsem ráda, že takhle dobře antuková část sezony začala. Snad to ze mě vezme i obavy před turnajem v Madridu, kde obhajuji vítězství, a půjde to s herní pohodou takto i dál.

Jak se těšíte na španělskou antuku?
Zatím moc ne, když jsem zrovna teď přijela domů. (směje se) Ve středu už ale letím. Přeperu věci, zabalím a zase jedu. Vracet se někam na místo, na které máte dobré vzpomínky, je vždy hezké. Na druhou stranu je to určitý tlak, ale vyhrála jsem tam třikrát, takže mi to tam asi trochu jde.

Loni jste měla program více nabitý. Cítíte se letos lépe?
Jsem ráda, že je program volnější. Už nemám roky na to, abych hrála každý týden. Starám se víc o tělo, vše je náročnější, hra se posouvá. Před Stuttgartem jsem měla dva týdny dobré přípravy na antuce. Ukázalo se to během turnaje. Jsem ráda, že jsme zvolili tento model.