„Tenis mi zatím nechybí, ale chtěla bych se víc hýbat, abych pomalu mohla začít hrát. Já jsem raketu nedržela asi rok v ruce. Jestli se budu chtít vrátit aspoň na pár zápasů, měla bych do toho časem začít bouchat,“ usmála se tenistka Barbora Strýcová, která v pondělí oslavila 36. narozeniny.
„Je pravda, že když jsem v televizi koukala na zápasy z Indian Wells, tak ten turnaj mi chyběl, ale tenis jako takový ne,“ dodala rodačka z Plzně, která žije v Praze.

Tenis tedy sledujete jako fanoušek, pouhý divák, nebo dokonce kritik?
Nejspíš asi jako fanoušek. Když je v televizi tenis, zapnu si ho. Ale že bych to nějak strašně sledovala, to zase ne. Sem tam se kouknu.
Chápu, s půlročním Vincentem jsou asi jiné starosti. Jak se sžíváte s rolí maminky?
Je to krásné. Láska, která se nedá slovy popsat. Ale jsou i momenty, kdy je to náročné, trochu mi chybí spánek. (úsměv) Ale malý je úžasný, všechno mi vynahradí.
Vy jste bývala dost aktivní, jak to máte teď s pohybem? Vyrazíte někdy s kočárem na kolečkových bruslích?
Tak to vůbec, ne. Jednou až dvakrát týdně si zacvičím, tak půl hodinky. Jinak je moje veškerá aktivita pro malého a tak i chci, aby to tak bylo i nadále. I když bych se chtěla časem víc hýbat, abych mohla začít hrát tenis.

Co třeba kamarádky z tenisového prostředí? Zůstala jste s někým v kontaktu?
Hodně se potkáváme s Luckou Šafářovou, i s Andy Hlaváčkovou. Ty už mají starší děti, takže se máme o čem bavit. (úsměv)
Měly tendence vám radit, jako zkušenější maminky?
To spíš já jsem se jich ptala. Ale mám starší sestru s dětmi, ta mně všechno řekla.
A jak to vypadá s plánovanou rozlučkou na kurtech? Podle toho, co říkáte, to asi hned tak nebude…
Nemyslím si, že by to bylo letos. To určitě ne. Já se chci věnovat malému, zatím nehodlám od něho odbíhat k tenisu. Mohlo by to být příští rok, ale časově vůbec nevím. Je potřeba pečlivě vybrat turnaje.
Také asi budete chtít být pořádně připravená, jak vás znám?
Samozřejmě. Nechci si jít jen tak zahrát. Vím, že to výsledkově nemusí vyjít, ale připravená chci být. Už jenom kvůli svému tělu. Vím, že ten návrat bude náročný.

A ještě mám jednu otázku, v 25 letech ukončila kariéru Bartyová. Co na to říkáte?
Musím říct, že jsem byla překvapená, protože 25 let je věk, kdy je tenistka na vrcholu. Ale ona už má za sebou jednu pauzu, kdy hrála dva roky kriket. Všechno si dělala podle svého.
Takže to brzkým koncem jen potvrdila?
Přesně tak. Ona není člověk, který by hrál každý turnaj, a z Austrálie to má s cestováním přece jen složitější. Musí vyjet na delší dobu a to ona nikdy neměla ráda. Měla jeden tým, kterému věřila. Vyhrála tři Grandslamy, Masters… Už nemá komu, co dokazovat. Pro ni asi bylo snem vyhrát Australian Open, a to si letos splnila. Nebylo to pro ní nic jednoduchého, protože jí všichni určitě říkali, proč teď končit, když je tak mladá. A ona se k tomu přesto odhodlala, klobouk dolů před tím rozhodnutím.