Nad jejím letošním vystoupením v All England Clubu žasne celá tenisová veřejnost. A nutno říct, že zcela pochopitelně. Vždyť jenom účast v hlavní soutěži tradičního grandslamu si musela doslova vydřít v nevyzpytatelné kvalifikaci. Tehdy by se sérii sedmi vyhraných zápasů a senzačnímu postupu do čtvrtfinále nejspíš jenom vysmála.

Jenže nyní je ze scénáře připomínajícího na první dobrou rukopis hollywoodských expertů realita. Novozélandská bojovnice Lulu Sunová to skutečně dokázala a přes všechny překážky si postupně proklestila cestu až mezi nejlepších osm tenistek travnatého podniku. Doslova wimbledonský Survivor!

A když po osmifinálovém vítězství nad domácí nadějí Emmou Raducanuovou usedla před novináře na tiskové konferenci, všichni přítomní byli v naprostém šoku. Sunová totiž bezstarostně přepínala mezi angličtinou, francouzštinou i mandarínštinou. K tomu navíc dodala, že se učí korejsky a dost vážně přemýšlí rovněž o základech japonštiny.

Maminka Lulu měla jiné priority než tenis

Láska ke studiu světových jazyků? To možná taky, nicméně v tomto případě se jedná o vskutku unikátní životní příběh mladé světoběžnice. Lulu se narodila v městečku Te Anau v oblasti jižního ostrova Nového Zélandu. Mamince, která je Číňanka s kořeny v Hongkongu, a otci s chorvatským pasem.

Po pár letech ale došlo k jejich rozvodu a tak se na nějaký čas přestěhovala do Šanghaje. Léta dospívání a zároveň i prvních tenisových krůčků ovšem strávila pro změnu ve Švýcarsku, kde se k rodině nově přidal nevlastní otec, pocházející z anglického Devonu.

Ve svých teenagerských letech tak Sunová procestovala více než někteří lidé za celý svůj život. „Vlastně jsem ale šťastná, že jsem vyrůstala v tolika kulturách. Žádnou v sobě nemám na sto procent, ale jsem vděčná, že mám od každé kousek,“ promluvila o začátcích své cesty.

První velkou stopu ve světovém tenisu zanechala už ve čtrnácti letech, kdy tehdy po boku své o tři roky starší sestry objížděla hned několik turnajů za rok a nakoukla při tom dokonce i do Afriky. Také díky tomu je dodnes brána jako nejmladší hráčka silného ročníku 2001, která se probojovala na elitní okruh WTA.

Jenže i přes to všechno byla kariéra rostoucí hvězdičky v ohrožení. Zodpovědná maminka totiž měla trochu jiné priority. „Hodně na mě dohlížela a chtěla, abych vystudovala. Vždycky mi říkala, že sport nebo cokoliv, o čem sníte, jsou dobrá věc, ale hlavní je mít vzdělání,“ zavzpomínala Sunová.

Tenisu se však nehodlala za žádnou cenu vzdávat a rozhodla se přistoupit na jistý kompromis. Ten představoval život ve Spojených státech, konkrétně na univerzitě v Texasu. Kromě studia ale válela především na kurtech a po zisku týmového titulu na šampionátu NCAA se už naplno začala věnovat tenisové kariéře.

Ze Švýcarky je rázem hvězda Oceánie

A těžko teď hledat jakékoliv argumenty, že to tehdy nebyl ze strany čerstvé čtvrtfinalistky Wimbledonu ten nejlepší možný krok. Nyní se po životním turnaji na Britských ostrovech poprvé podívá do elitní stovky světového žebříčku a pod vedením slovenských trenérů už může vyhlížet další slibné zítřky.

„Nečekala jsem, že se dostanu až do téhle fáze turnaje. Hrála jsem prostě zápas od zápasu a věřila, že se mi něco podaří uhrát. Nevím, co k tomu dodat. Užívám si asi nejlepší chvíle svého života,“ žasla radostí sympatická Novozélanďanka.

Ještě před půl rokem zářila u jejího jména švýcarská vlaječka, nicméně poté se daly věci do pohybu a rázem je z Lulu Sunové nová sportovní hvězda Oceánie. A v pouhých třiadvaceti letech už také nejúspěšnější novozélandská tenistka v historii Wimbledonu.

„Je to pro mě obrovská čest. Příležitost obléknout dres země, ze které pocházím, je pro mě mnohem víc, než co nabízí profesionální tenis,“ prozradila.