Překvapilo vás, že publikum bylo poměrně klidné, i když jste hrála proti domácí hráčce?

Tady jsou fandové féroví a umějí ocenit soupeřku. A navíc jsem nedala příliš příležitostí k tomu, aby Moliková se nějak výrazněji prosadila.

Jednou z věcí, která vám ktomu pomohla, byl výborný servis.

Podávala jsem dobře, ale nebyl to jediný úder, který mi vycházel s výsledkem i shrou jsem spokojena. Většina českých hráčů už vMelbourne skončila.

V čem vidíte příčinu toho, že máte proti minulým letům minimální úspěšnost?

Je to škoda, ale někdy se stane, že je to souhra různých okolností jako jsou zranění, těžký los, či to, že nedotáhnete skoro vítězný zápas do konce. A letos se to prostě sešlo.

Působí na vás tato skutečnost tak trochu negativně?

Ale ne. Tenis je individuální sport, každý hraje za sebe.

Obhajujete body za loňské semifinále. Je to svazující?

Je to stejné celou sezonu. Všude něco obhajujete – někde druhé kolo, jinde čtvrtfinále a já tady teď semifinále, takže se tím určitě nestresuji.

Jak vysoko v turnaji hledíte?

Nejsem hráčka, která si nastuduje pavouka a řekne, mohla bych dojít až sem. Beru to zápas od zápasu, vždy se připravuji na nejbližší soupeřku.

Tou bude Japonka Sugiyjamová, s kterou jste předloni prohrála.

Je to solidní hráčka, ale ten zápas je už tak daleko, takže si z toho nemůžu nic „vzít“.